Autor si klade za cíl na základě primárních pramenů a dalších zdrojů popsat a zhodnotit vývoj Visegrádské skupiny na pozadí vnitropolitického vývoje členských zemí. Práce sumarizuje aktivity V4 především z hlediska praktické realizace zahraniční politiky, přináší ale také reflexi dosavadní spolupráce a alternativy budoucích aktivit V4 zejména ve strukturách EU, v oblasti energetické bezpečnosti, zahraničních zájmů regionu apod. Spolu s relevantními dokumenty na přiloženém CD tak bude užitečnou studijní pomůckou nejen pro studenty.

Úvod

1. Středoevropský region po roce 1989

2. Vznik a vývoj Visegrádské skupiny v letech 1991-2004
2.1 Počátky Visegrádské skupiny (1991-1992)
2.1.1 Schůzky na nejvyšší úrovni
2.2 Zablokování činnosti (1993-1995)
2.2.1 Místo Visegrádské skupiny CEFTA?
2.2.2 Neúspěšné pokusy o oživení činnosti
2.3 Cesta do NATO (1995-1998)
2.4 Renesance visegrádské myšlenky a integrace do EU (1998-2004)
2.4.1 Vývoj v letech 1998-2004
2.4.2 Summity V4 v letech 1999-2004
2.4.3 Summity V4 a Beneluxu
2.4.4 Ostatní aktivity V4 v letech 1998-2004
2.4.5 Mezinárodní visegrádský fond

3. Strategické cíle Visegrádské skupiny
3.1 Stabilizační faktor střední Evropy
3.2 Integrace do NATO
3.3 Integrace do EU

4. Zhodnocení činnosti Visegrádské skupiny

Prameny a literatura
Zkratky
Resumé
Summary

Přílohy: Chronologie vybraných setkání V4 (1993-2004)
Mapa zemí V4

Práce popisuje a hodnotí vznik, vývoj a výsledky Visegrádské skupiny v letech 1991 - 2004, zkoumá, jak byly naplněny vybrané strategické cíle vytýčené při jejím vzniku (zajištění stabilního prostředí v regionu střední Evropy po změnách společenských a politických systémů koncem 80. let 20. století a vzájemná koordinace aktivit a společných kroků při vstupu dotčených zemí do NATO a EU). Práce tak postihuje aktuální problematiku, která však i přes svou důležitost a aktuálnost není v odborné literatuře komplexně rozpracována. Předkládaná práce tak vyplňuje určitou mezeru v české odborné literatuře a nabízí pohled na Visegrádskou skupinu nikoli z hlediska jejího vnímání jednotlivými státy, ale optikou výsledků a významu Visegrádské skupiny.
Hlavní přínos předkládaného textu spatřuji v tom, že práce přináší souhrnný pohled na vývoj trilaterálních, později čtyřstranných vztahů mezi zainteresovanými středoevropskými zeměmi na pozadí jejich integračních ambicí do euroatlantických bezpečnostních a evropských integračních struktur, včetně analýzy reálných výsledků této kooperace a naplnění vybraných strategických cílů vytýčených na počátku vzájemné spolupráce. Zajímavým se jeví také to, že se autor, na základě dosavadní reflexe a zkušeností ze vzájemné spolupráce, snaží vymezit, resp. predikovat možné budoucí postavení Visegrádské skupiny, zejména ve strukturách Evropské unie a možnosti vzájemné kooperace jejích jednotlivých členů.

Z recenzního posudku: Prof. Ing. Michal Mejstřík, CSc.

---

Rukopis, který vychází z disertační práce obhájené v roce 2007, se zabývá dnes již "soudobými dějinami" visegrádské skupiny od jejího založení do vstupu zemí V-4 do Evropské unie. Rok 2004 poskytuje celkem přirozený závěr jedné velké etapy ve vývoji V-4 a dává také možnost určité sumarizace aktivit této regionální skupiny, která se stala již neodmyslitelnou součástí středoevropského i evropského prostoru, byť stále ne v míře srovnatelné se sdruženími jako je Benelux nebo skandinávská či baltická kooperace.
Oproti původnímu textu se autor vzdal pokusů o teoretické zarámování visegrádské skupiny, stejně tak rezignoval i na její zařazení do kulturně-historických kontetxů a spíše se soustředil na empiricky pojaté zmapování jednak činnosti visegrádské skupiny a příčin kladných a záporných amplitud v jejím vývoji, jednak jejího reálného výkonu z hlediska srovnání předsevzetí a reálných výsledků.

Z recenzního posudku: Doc. PhDr. Jiří Vykoukal, CSc.