Tato skripta určená studentům francouzské filologie jsou zaměřena na jazykovou analýzu textu, tj. na funkční užití jazykových prostředků a na jejich organizaci při výstavbě diskurzu vzhledem ke konkrétní komunikativní situaci a komunikativnímu záměru. Rozbor vycházející z teoretických základů Pražské lingvistické školy aplikuje též poznatky francouzské lingvistiky, zejména v oblasti teorie výpovědních plánů, kompoziční výstavby a výstavby narativních textů. První část skript shrnuje teoretické poznatky, druhá část je určena cvičnému rozboru, třetí část přináší souhrnné poučení o textech odborné komunikační oblasti s komentovaným rozborem konkrétních textů.

I. LA COMMUNICATION VERBALE ET LE TEXTE

I.1. L'analyse linguistique d'un texte concret
I.1.1 Les conditions pragmatiques de la production textuelle
I.1.1.1 Le cadre communicatif
I.1.1.2 L'intention communicative
I.1.1.3 Le cadre référentiel
I.1.1.4 La situation d'énonciation actuelle
I.1.2 Le choix fonctionnel d'unités linguistiques et l'organisation discursive
I.1.2.1 Le choix fonctionnel d'unités linguistiques
I.1.2.2 L'organisation discursive (composition textuelle)
I.1.3 Différentes approches de l'analyse d'un texte concret
I.1.3.1 Selon le domaine de communication
I.1.3.2 Selon l'organisation discursive (composition textuelle)

I.2. L'énoncé - unité de base textuelle
I.2.1 La référence et le contexte
I.2.1.1 La référence situationnelle
I.2.1.2 La référence contextuelle
I.2.1.3 La connaissance partagée
I.2.2 La fonction communicative

I.3 Les traces linguistiques de renonciation dans le texte

I.4. Les plans d'énonciation
I.4.1 Le plan d'énonciation embrayé
I.4.2 Le plan d'énonciation non-embrayé
I.4.2.1 Le plan d'énonciation historique
I.4.2.2 Le plan d'énonciation proverbial
I.4.2.3 Le plan d'énonciation théorique
I.4.3 L'encrage énonciatif
Pour en savoir plus
Texte

II. L'ANALYSE SELON L'ORGANISATION DISCURSIVE

II.1 Les textes argumentatifs
II.1.1 argumenter par l'explication (cause)
Texte - Le limiteur de vitesse: un gadget pour rien
A. Travaillez sur le texte
B. Argumenter par l'explication (cause)
C. Exprimer la cause
Pour en savoir plus
Exercices
II.1.2 argumenter par la concession / l'opposition
Texte - Stéphane, 21 ans, veut poursuivre ses études dans la capitale
A. Travaillez sur le texte
B. Argumenter par la concession / l'opposition
C. Exprimer la concession
Pour en savoir plus
Exercices

II.2 Les textes injonctifs
II.2.1 dire de faire / comment faire
Texte - Entretien d'embauché - mode d'emploi
A. Travaillez sur le texte
B. Dire de faire / comment faire
C. Les textes injonctifs
Pour en savoir plus
Exercices
II.2.2 dire de faire / de ne pas faire
Texte - Pour économiser l'eau
A. Travaillez sur le texte
B. Dire de faire / de ne pas faire
Exercices

II.3 Les textes narratifs
II.3.1 Varri?re-plan et la ligne narrative
Texte - Le parc Borély
A. Travaillez sur le texte
B. L'arri?re-plan et la ligne narrative
C. L'opposition l'imparfait et le passé composé / le passé simple
Pour en savoir plus
Exercices
II.3.2 les textes narratifs, les temps narratifs
Texte - Le Grand Meaulnes
A. Travaillez sur le texte
B. La narration - le récit - l'histoire
C. Les temps narratifs (temps d'événements)
D. Les textes narratifs littéraires et le narrateur
Pour en savoir plus
Exercices
Texte

III. L'ANALYSE SELON LE DOMAINE DE COMMUNICATION LES TEXTES DE SPÉCIALITÉ

III. 1 Les textes de spécialité et les domaines de communication

III.1.1 Les textes scientifiques
III.1.2 Les textes du domaine professionnel
III.1.3 Les textes de vulgarisation scientifique
III.1.4 Les textes didactiques

III.2 Le discours spécialisé
III.2.1 Le plan d'énonciation
III.2.2 L'organisation discursive
III.2.3 Les moyens linguistiques utilisés

III.3 L'analyse de textes commentée
III.3.1 Le texte de vulgarisation scientifique
III.3.2 Le texte de vulgarisation scientifique (suite)
III.3.3 Le texte didactique spécialisé (pour étudiants)
III.3.4 Le texte didactique spécialisé (pour étudiants, chercheurs)
III.3.5 Le texte scientifique
III.3.6 Le texte du domaine professionnel
Pour en savoir plus
Exercices
Bibliographie

Předložený rukopis skript je určen pro práci studentů francouzštiny v jazykovém semináři a týká se jazykového rozboru textu. Skripta jsou zaměřena na funkční užití jazykových prostředků a na jejich organizaci při výstavbě diskurzu s ohledem na konkrétní komunikativní situaci a komunikativní záměr.
Skripta jsou rozdělena na tři části: První část skript nese název La communication verbale et le texte a všímá si jazykové analýzy konkrétního textu především z hlediska pragmatických podmínek textové produkce, výpovědi jako základní textové jednotky a kompoziční výstavby textu. Druhá část nazvaná L'Analyse selon l' organisation discursive je věnována rozboru výstavby konkrétních textů argumentativních, injunktivních, narativních z oblasti publicistické, odborné a literární. Třetí část, L'analyse selon le domaine de communication, analyzuje jazykové prostředky odborného diskurzu a je doplněna ukázkami komentovaného rozboru odborných textů vědeckých, pedagogicko-vzdělávacích, popularizačních a pracovních.
Ke všem teoretickým kapitolám jsou připojeny ukázky konkrétních textů a praktické úlohy, aby si studenti mohli danou látku aktivně procvičit.
Nutno říci, že skripta tohoto typu na filologických oborech chyběla a budou jistě užitečnou učební pomůckou nejen pro budoucí učitele a lingvisty v oboru francouzštiny, ale jsou přínosem i pro budoucí překladatele a tlumočníky.
Závěrem bych chtěla vyzdvihnout teoretickou stránku předkládaných skript, ve kterých je vhodně propojen přístup Pražské lingvistické školy a francouzské lingvistiky.
Z uvedených důvodů doporučuji, aby předložený rukopis skript byl vydán v nakladatelství Karolinum.

Z recenzního posudku: Doc. PhDr. Miroslava Sládková, CSc.

---

Již první pohled do obsahu předkládaných skript prozradí, že jsou dílem zkušené vysokoškolské pedagožky, jejíž badatelská práce se soustřeďuje především na pole textové lingvistiky a didaktiky. Snaha o úzké propojení lingvistických teoretických postulátů s jejich praktickou a především srozumitelnou aplikací byla bezpochyby vodítkem i pro koncipování tohoto studijního materiálu. Skripta, která jsou určena pro speciální jazykový seminář pokročilejších studentů francouzské filologie, totiž zahrnují fundovanou teoretickou úvodní část, na niž ústrojně navazují dvě části aplikované na rozbor konkrétních textů.
První část, jak již bylo naznačeno, předkládá studentovi stručný, avšak velmi promyšleně uspořádaný výklad základních pojmů verbální komunikace zaměřený na textovou produkci, organizaci diskurzu, charakteristiku výpovědi jakožto elementární textové jednotky a na problematiku výpovědních plánů. Opírá se přitom o teoretická východiska, která upřednostňují funkční a pragmatické aspekty textu jako jsou intencionálnost, situativnost, apod. (Pražská škola, z francouzské lingvistiky nejen E. Benveniste, ale i zcela současné práce D. Maingueneaua, aj.). Oceňuji snahu a pedagogickou obratnost autorky poskytnout studentům v časově omezeném prostoru jednosemestrálního kurzu nezbytné instrumentárium a zároveň je přimět k tomu, aby s ním začali ihned pracovat. Dokládá to již závěr této teoretické úvodní části, který končí praktickým modelovým cvičením: cílené otázky na konkrétní text a jeho částečně komentovaný rozbor.
Za těžiště skript považuji druhou část, která je jednak nejobsáhlejší, jednak nabízí nejvíce materiálu pro vlastní práci studentů. Autorka vybrala zhruba desítku textů (některé slouží jako východisko pro komentovaný výklad, jiné jsou zařazeny do následných cvičení), které jsou analyzovány z hlediska užití a organizace jazykových prostředků při výstavbě diskurzu. Z tohoto pohledu se druhá část člení na tři hlavní oddíly: texty argumentativní, injunktivní a narativní, a to z komunikativní oblasti publicistické, odborné a literární. Při rozboru konkrétního textu se vždy prolíná komentovaný výklad s metodicky cílenými otázkami, které vedou studenta jednotlivými textovými rovinami a pomáhají mu v identifikaci kompozičních postupů relevantních pro daný typ textu. Následná cvičení se zaměřují na zopakování a procvičení jazykových prostředků zpravidla na úrovni věty (vyjádření kauzality, opozice, modality, temporality). Považuji za velmi užitečné, že v některých z těchto cvičení autorka vyžaduje převod do češtiny a při hledání vhodných ekvivalentních jazykových prostředků v typologicky odlišných jazycích tak zohledňuje i kontrastivní přístup.

Z recenzního posudku: PhDr. Dana Slabochová, CSc.