Kniha přináší aktuální pohledy na otázky, které jsou kladeny v rámci historické sociologie, zejména té její části, jež je označována termínem civilizační analýza. Klíčová témata práce jsou spojena s koncepty civilizace a kultury v singuláru i plurálu. Autoři sledují problematiku různorodých, historicky se proměňujících přístupů k vymezení základních teoretických rámců a badatelských orientací v interdisciplinární perspektivě. Jednotlivé kapitoly seznamují s vývojem diskusí zaměřených na obsah a vzájemný vztah pojmů civilizace a kultura, představují osobnosti, které soudobý diskurs o civilizační analýze významně ovlivnily (Norberta Eliase, Arnolda J. Toynbeeho, Shmuela N. Eisenstadta), ale i některé módní nebo méně známé autory (Alvina Tofflera, Alexandra S. Panarina). Značná pozornost je věnována tematice modernizace, globalizace, světového systému, kulturních rozdílů, rozmanitosti modernit a civilizačních střetů. Rozebírány jsou koncepce Immanuela Wallersteina, Görana Therborna, Francise Fukuyamy a Samuela P. Huntingtona. Projekt civilizační analýzy chápou editoři této publikace nejen jako specifickou oblast badatelského zájmu, ale také jako cestu k formulaci nového sociálně-historického paradigmatu.

Předložený rukopis představuje čtivou studii založenou na výběru osobností dotýkajících se zejména v moderní a postmoderní době fenoménů kultury, civilizace a světového systému. Rukopis je uceleným dílem, které (byť autorsky pestré) není běžným textem sborníkového typu. Lze jej nazvat spíše kolektivní monografií zabývající se propojeností kultur, civilizací a utváření světového systému, který rozrušuje lokální, regionální entity prostřednictvím difúze univerzálně pojatých kulturních vzorů.
Spojujícím motivem, i přes logicky přirozenou kontinuitu a heterogenitu různých kapitol a autorů posuzovaného textu, je společný zájem o problematiku oblastí vývoje současného světa. Byla primárně použita metoda sociologicky - historická umožňující obnažit zejména původ a genezi soudobých civilizačních jevů a jejich propojenosti. Jejich explanace dle pozitivního mínění recenzenta však nelze učinit bez přihlédnutí ke kulturnímu (resp. sociokulturnímu) kontextu, který univerzálně sociologický pohled specifikuje a současně konkretizuje.
Otázkou nakonec této monografie není jen konstrukce určitého vzorce vycházejícího z různých interpretačních paradigmat, ale otázka nabývající na důležitosti, kterou je posouzení mezi realitou (empirií) a teoretickým pohledem opírajícím se o historiografickou zkušenost. K úvaze a dalšímu rozpracování tohoto zdařilého textu může sloužit orientace na revitalizaci náboženství jako nikoliv nově objeveného, ale empiricky ověřeného faktoru spoluurčujícího kulturní, hodnotový a ideový systém. Snaha o propátrání pojmů globalizace a modernizace je v textu práce uvedena spíše na různých příkladech, pojem kultura je chápán autorsky interpretativně, zejména v axiologickém a reálně statistickém slova smyslu.
Význam předloženého rukopisu pragmaticky spočívá v tom, že je explikován výběr a přehled vybraných významných osobností a jejich děl, které jsou základem výkladu a kritiky moderní společnosti a její kultury.
Hodnota práce je vedle svého zřejmého edukativního a informačního charakteru důležitá i tím, že důrazně prostřednictvím představovaných autorů a jejich metodologické orientace poukazuje na vzrůstající důležitost interdisciplinarity a integrovanosti věd o společnosti a kultuře při zkoumání soudobých jevů a procesů.

Z recenzního posudku: Doc. PhDr. Martin Matějů