Hnutí Haré Kršna, angl. zkratkou také ISKCON, patří k nejznámějším skupinám řazeným mezi tzv. nová náboženská hnutí. Kniha široce pojednává o dějinách organizace od jejího založení ve Spojených státech v roce 1966 až do současnosti. Čtenář tak může sledovat vývoj hnutí od skupinky nadšených stoupenců indického gurua až po mezinárodní instituci s propracovanou hierarchickou strukturou. Publikace analyzuje kontroverzní témata, jakými jsou misijní prodej knih, proměna modelu tradiční náboženské autority v nové instituci nebo sociální problémy. Mezi posledně jmenovanými jde především o vztah vedoucí elity asketů k rodinám nebo o výchovu a vzdělávání dětí v organizaci. Nechybí kapitola věnovaná teologickým sporům a pasáž o vývoji organizace na území ČR. Propojení vyprávění založeného na bohatých zdrojích (především zahraničních) s reflexivními a teoretičtějšími úvahami nabízí podněty k zamyšlení pro laika i odborníka.

ÚVOD
Původ a historické pozadí hnutí Haré Kršna
Teoretický rámec, metodologie a zdroje
BUDOVÁNÍ TVRDÉ INSTITUCE
Zakladatelská léta (1966–1970)
Moc přebírá vůdčí elita žáků (léta 1970–1977)
GBC versus chrámoví vedoucí a snahy o centralizaci
Prodej knih – výdělečná misie
Od nástupnické krize po reformu guruovství (1978–1987)
První vážné schizma způsobené Džajatírthou
Reforma
Od začátku devadesátých let do současnosti
SOCIÁLNÍ ROZMĚR INSTITUCIONALIZACE
Varnášramadharma a bhágavatadharma
Status manželství a rodiny
Žena v hnutí ISKCON: matka, partnerka, májádéví?
Oběti institucionalizace: zneužívání dětí a snahy o nápravu
AUTORITA,TEOLOGIE A INTELEKT
Bůh, učitel a žák – kdo všechno je autoritou?
Bhaktivédánta Svámí: guru a služebník služebníka
Jaký typ autority prosazoval zakladatel hnutí Haré Kršna?
Učení Bhaktivinóda Thákura versus Prabhupádova interpretace tradice
Teologické spory a institucionalizace organizace ISKCON
Prabhupádovy názory na moderní vědu
Bhaktivédántův institut
ISKCON V ČESKÉ REPUBLICE
ZÁVĚR
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK
POZNÁMKA K PŘEPISU CIZÍCH SLOV A PŘEKLADU
PODĚKOVÁNÍ
PRAMENY A LITERATURA
REJSTŘÍK

Předložená disertační práce se zaměřuje na historii jedné z neznámějších v našich poměrech netradičních náboženských skupin (Mezinárodní společnost pro vědomí Kršny, ISKCON), která byla po určitou dobu předmětem ostrých diskusí, a to nejen v akademickém studiu náboženství, ale také ve veřejnosti. Práce navazuje na Fárkovu diplomovou práci, kterou publikoval na univerzitě v Pardubicích (haré Kršna v západním světě. Setkání dvou myšlenkových tradic, Pardubice 2004)a představuje tak další krok v jeho systematickém badatelském úsilí.
Martin Fárek pro zpracování svého tématu zvolil historickou metodu, avšak některé problémy, které v práci otevírá se dotýkají také sociologie náboženství. Fárek podal přehledný, čtivý a zasvěcený popis vývoje tohoto hnutí a zaměřil se na některé z problematických jevů, kteréjsou s působením ISKCONu na Západě spojeny. Nebudu v tomto posudku shrnovat dílčí závěry, ke kterým Martin Fárek ve své práci dospěl, ale zaměřím se pouze na některé z témat či otázek, které mohou být předmětem diskuse při obhajobě práce. Předem upozorňuji, že práci považuji za velmi zdařilou a přínosnou.
Celou prací se nese téma vnitřních konfliktů ISKCONu, především rozdělení a podoba moci uvnitř organizace. Jako klíč k vysvětlení těchto konfliktů Fárek zvolil dělení mezi měkkou, střední a tvrdou institucí. Jádro problémů vidí v napětí, resp. neuspokojivém řešení vztahu mezi institucí tvrdou a zbývajícími dvěma institucemi. Měkká a střední instituce je podle Fárka vlastní indické čaitanjovské tradici, zatímco existence organizace s pevnou organizační, a tedy i mocenskou strukturou je výsledkem přesunu původní tradice do kontextu západní společnosti. Poznamenává, že i Prabhupádův učitel Bhaktisiddhánta Sarasvatí se pokusil o vytvoření obdobné tvrdé instituce (Gaudíja Math) v indickém prostředí, ale ta se po smrti svého zakladatele rozpadla do mnoha skupin. Otázka tedy zní, je existence tvrdých náboženských institucí "západním", popř. moderním fenoménem, který se jen stěží (jestli vůbec) může prosadit v indickém náboženském prostředí? Je-Ii ISKCON tvrdá instituce, nejsou všechny v práci popisované konflikty "jen" průvodními jevyjejího formování? V tuto chvíli by bylo vhodné provést srovnání s vývojem jiné náboženské organizace.
Tato otázka souvisísjiným problémem. Celá práceje psána z perspektivy jedince či jedinců, kteří tvrdou instituci ISKCONu a její problémy kritizují. Z tohoto pohledu se většina (ne-li všechny) problémy - napětí mezi GBC, chrámovými vedoucími, guruy a řadovými členy; špatné postavení žen, nízká prestiž grhastů a rodinného života, zneužívání dětí apod. - jeví jako důsledek nástupu mocichtivých a ambiciózních mladých sannjásinů, kteří považovali prodej knih za jednoznačně nejvýznamnější formu oddané služby a naplňování vůle zakladatele hnutí. Práci by prospělo, kdyby její autor postavil vedle tohoto svého vidění (které je do značné míry dáno jeho osobní životní zkušeností) postavil perspektivu organizace, která se zcela logicky snaží udržet stávající stav věcí a snaží se všemi možnými mocenskými prostředky eliminovat hrozby. I v tomto bodě by bylo dobré provést alespoň krátkou komparaci s jinou náboženskou organizací, která vytvořila pevnou mocenskou strukturu.

Z recenzního posudku: PhDr. Dušan Lužný, Dr.