Monografie se zaměřuje na komplexní zpracování dynamiky vztahů Ruska a středoasijských států po rozpadu SSSR. Přestože se vliv Ruska na tomto prostoru postupně snižuje, závislost místních režimů na bývalém centru nadále trvá, i když specifickým způsobem. Tuto závislost, resp. její formy zkoumá publikace v rovině politické, vojenské, ekonomické a sociální/humanitární. Přestože se Střední Asie jeví jako jednotný prostor stmelený předchozí sovětskou minulostí, více jak 15 let po rozpadu SSSR se ukazují výrazné rozdíly, jak jednotlivé země staví svou politiku vůči bývalému centru. Navíc tyto vztahy procházely často výraznými a protichůdnými korekcemi. To vše ztěžuje komparační možnosti této problematiky a nutí spíše k vytvoření specifických případových studií.
ÚVOD
Struktura a metody práce
Literatura
Poděkování
VNĚJŠÍ VLIVY NA STŘEDNÍ ASII
Vnější hráči v historii Střední Asie
"Nová velká hra" o Střední Asii
Světová a regionální centra síly ve Střední Asii
Závěr
ZÁVISLOST STŘEDNÍ ASIE NA RUSKU V HISTORICKÉM KONTEXTU
Proč Střední Asie potřebuje být závislá na vnějších silách?
Historický vývoj závislosti Střední Asie
Růst politické závislosti Střední Asie na Rusku
Rostoucí ekonomický vliv Ruska ve Střední Asii
Pronikání kulturních a společenských vlivů Ruska do Střední Asie
Místní versus ruské obyvatelstvo
Připoutání Střední Asie k Rusku po bolševickém převratu
INTEGRAČNÍ PROJEKTY A DEZINTEGRACE V POSTSOVĚTSKÉ STŘEDNÍ ASII
Šanghajská organizace spolupráce
Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti
Eurasijské ekonomické společenství
Organizace Středoasijská spolupráce
GU(U)AM
Závěr
RUSKO-KYRGYZSKÉ VZTAHY
Specifika kyrgyzské zahraniční politiky
Vývoj rusko-kyrgyzských vztahů
Politické a diplomatické vztahy
Vojenské vztahy
Ekonomické vztahy
Humanitární vztahy
Závěr
RUSKO-TÁDŽICKÉ VZTAHY
Specifika tádžické zahraniční politiky
Vývoj rusko-tádžických vztahů
Politické vztahy
Vojenské vztahy
Ekonomické vztahy
Humanitární vztahy
Závěr
RUSKO-TURKMENSKÉ VZTAHY
Specifika zahraniční politiky Turkmenistánu
Vývoj rusko-turkmenských vztahů
Politické vztahy
Vojenské vztahy
Ekonomické vztahy
Humanitární vztahy
Závěr
RUSKO-UZBECKÉ VZTAHY
Specifika uzbecké zahraniční politiky
Vývoj rusko-uzbeckých vztahů
Politické a diplomatické vztahy
Vojenské vztahy
Ekonomické vztahy
Humanitární vztahy
Závěr
ZÁVĚR
Politické faktory
Ekonomické faktory
Humanitární faktory
Závislosti středoasijských států na Rusku v globálním kontextu
LITERATURA
Sborníky dokumentů a statistické ročenky
Dokumenty
Monografie
Vybrané stati
Kniha PhDr. Slavomíra Horáka je věnována dosud v literatuře málo zpracovanému tématu o současném vývoji v někdejší sovětské Střední Asii. Velmi pozitivní mi přitom připadá také skutečnost, zdůrazněná již v názvu, že tento region není posuzován z pozic států a mocenských uskupení, která v něm usilují o vliv, ale prismatem zájmů regionu a jeho zemí. Na práci oceňují její rozsáhlou pramennou základnu a výborný přehled o stavu literatury, které umožňuje nevšední autorova znalostí řečí, a především řečí, používaných v středoasijském regionu. Práce se vyznačuje pevnou a promyšlenou strukturou, umožňující autorovi postihnout všechny podstatné aspekty tématu. Po stručném a přesto hutném a informativním přehledu pramenů a literatury autor přechází k charakteristice geopolitického postavení v regionu a geopolitických sil, zasahujících do jeho vývoje. Velmi podrobně a v historickém průřezu se sledují faktory, určující závislost Střední Asie na Rusku, a v současné době faktory, které do regionu přivádějí nové geopolitické hráče. Podrobně se sleduje vznik, funkce a institucionální struktura nových integračních uskupení států, jejich rozdíly i součinnost. Ve čtyřech samostatných kapitolách se sledují vztahy mezi Ruskem a čtyřmi státy regionu: Kyrgyzstánem, Tadžikistánem, Turkmenistánem a Uzbekistánem. Následuje shrnutí, které shrnuje různé aspekty součinnosti středoasijských států s Ruskem a hodnotí jejich závislost na Rusku v globálním kontextu. Práce mi přitom připadá důležitá nejen pro svůj věcný obsah, ale také z metodického hlediska. Je dobrým a konkrétním příspěvkem k definování předmětu a metody regionální studie. Není bez důležitosti ani schopnost autora čtivě formulovat informativní a vědecky hodnotný text, což Činí jeho práci zajímavou nejen pro odborné publikum, ale i pro běžného čtenáře, který se bude o region zajímat. Na závěr bych chtěl poznamenat, že v současné době, a platí to zejména pro speciální výzkumy jako je tento, kvalita práce se nehodnotí pouze podle jejího přínosu v národním měřítku, ale také v měřítku mezinárodním. Kniha Slavomíra Horáka mi připadá významná také proto, že je přínosem do mezinárodní literatury o předmětu a obstojí i v mezinárodním srovnání. Doporučoval bych autorovi hledat možnosti vydat tuto práci v cizích řečích, které jí zpřístupní pro zahraničního čtenáře; myslím tím především v angličtinu a v ruštinu.
Z recenzního posudku: Michal Reiman
S. Horák si zvolil za téma své práce zajímavé a pro euroasijský prostor navýsost důležité téma, které hraje výraznou roli v ruské zahraniční a bezpečnostní politice, tj. analýzu vztahů Ruské federace se zeměmi střední Asie po rozpadu SSSR. Důležité je mj. proto, že nastiňuje genezi těchto vztahů v části postsovětského prostoru, že zahrnuje strategicky významnou, byť labilní oblast, která navíc oplývá nerostným bohatstvím. Znamená současně solidní příspěvek k poznání nejen států oblasti, ale pochopitelně také ruským vztahům vůči ní. Kazachstán autor po příkladu řady odborníků vyčleňuje za střední Asie. V každém případě by jeho zahrnutí do problematiky by "vydalo" na novou práci. Mimo tuto souvislost bych však navrhoval upravit název práce ve prospěch jasnějšího a srozumitelnějšího.
Práce je velmi dobře a logicky členěna. Důležité je, že se autor nesoustřeďuje výhradně na dané téma, ale že bere současně v úvahu zájmy a politiky ostatních velmocí i regionálních států, které ovlivňují prostor. Po stručném historickém exkurzu přešel S. Horák k analýze integračních pokusů jež se týkaly a týkají zemí střední Asie. Je to cenný příspěvek k téměř neznámým procesům a organizacím. Zde bych dal v úvahu, zda nezačlenit do této části i Společenství nezávislých států, byť fakticky nefunguje a i když se autor některým aspektům jeho činnosti věnoval (DKB, s. 66 nn). Přesto, alespoň v 90. letech, hrálo svoji roli v ruské zahraniční politice a ve vztazích Ruska s střední Asií.
Následují výtečné kapitoly v nichž autor analyzoval podle jednotného klíče vztahy Ruska se čtyřmi státy. Vytvořil tak i základní předpoklady také k možné komparaci některých jevů. Možná, že jsem přehlédl, ale stálo by asi také za zmínku, že se Moskva celkem nezajímá o dodržování lidských práv v zemích střední Asie, což je místním politikům nepochybně příjemné. Naproti tomu jejich přítomnost v politice EU a USA, narušuje vztahy těchto mocností se zmíněnými státy.
S. Horák je již zkušeným autorem, který se dlouhodobě zabývá uvedeným prostorem. Tyto regiony a Rusko zná, na rozdíl od značné části jiných autorů, z vlastní autopsie, Skýtá mu to solidní základnu pro orientaci ve vysoce složité problematice a jejím chápání. Nehledě již k možnosti jak získat unikátní poznatky, materiály a literaturu, která je velmi bohatá.
Práce S. Horáka je kvalitní, čtivá a věnovaná důležitému a frekventovanému tématu. Plně ji doporučuji k publikování.
Z recenzního posudku: Dr. B. Litera, CSc.