Kniha na základě hebrejské cestopisné literatury 12.–16. století a dalších hebrejských nebo arabských pramenů pojednává o vývoji židovské pouti do Svaté země a o postavení poutních míst na Blízkém východě a především ve Svaté zemi v náboženském životě Židů v Evropě a v islámských zemích. Židovská poutní literatura a seznamy svatých míst, jež vznikaly od druhé poloviny 12. století, nepopisují pouze tradiční pouť do Jeruzaléma, nýbrž i v judaismu doposud nový fenomén – návštěvu hrobů světců (zijara). Počínaje přibližně tímto obdobím, začínají na mapě Blízkého východu vznikat židovská svatá místa, která se z lokálních svatých míst, sloužících místním „uživatelům“ proměnila na místa s přesně stanoveným kalendářem a poutním rituálem, jež k sobě přitahovala poutníky i ze širšího okolí. Kniha si všímá historie nejvýznamnějších z nich: Mojžíšovy synagogy Dammuhu v Egyptě, Ezechielova hrobu v Iráku, Elijášovy synagogy u Damašku, Hilelova a Šamajova hrobu v Meronu a Samuelova hrobu v Rámě. Cestopisy evropských židovských poutníků dávají nahlédnout do rozličných aspektů spojených s projevy uctívání svatých míst, jako jsou úkazy ohně nebo kouře nad hroby anebo léčebná a ochranná funkce svatého místa.
Daniel Boušek se v této práci ujal úkolu velmi nesnadného, avšak mimořádně závažného. Na základě hebrejské cestopisné literatury a dalších písemných pramenů podává obraz židovských putování ke svatým místům izraelitského náboženství v období středověku a raného novověku. Zatímco literatura o křesťanských poutích a poutních místech na Blízkém východě je dnes již takřka nepřehledná, uvědomujeme si dosud nedostatečně, že se ke svatým místům tří světových náboženství, ležícím v oblasti Palestiny, vydávala ve 12.-16. století i řada poutníků náboženství židovského včetně poddaných českých králů.
Autor přistupuje ke své práci neobyčejně svědomitě. Nejprve probírá údaje hebrejsky psané cestopisné literatury vytčeného období, velmi kvalifikovaně a s hlubokou znalostí tématu. Poté se věnuje popisu hlavních poutních míst a svatyní, kam v oné době směřovaly kroky poutníků izraelitského vyznání. V závěrečné části práce podává pak popis obřadních úkonů, prováděných poutníky na hrobech významných osobností judaismu, jakož i podání o úkazech s těmito místy spojovaných a všech náležitostí této podoby kultu. V přílohách se Daniel Boušek zabývá údaji o deseti ztracených izraelských kmenech a bájné řece Sambatjón. Text je doplněn bohatým seznamem pramenů a literatury; doufám, že v tištěné podobě bude práce obsahovat i příslušné rejstříky.
Daniel Boušek využívá vedle zdrojů literárních i údajů dokumentárních, zvláště textů z proslulé káhirské genízy, jakož i dat z děl spisovatelů muslimských i křesťanských.
Zvláště je třeba připomenout, že autor pečlivě odlišuje vlastní poutě, konané často příslušníky vzdělané židovské elity velmi uvědoměle a s jasnou představou o cíli a účelu takového putování, od zhusta folklórem zabarvených kultovních jednání na památných místech židovské víry, jimž se oddávali příslušníci širokých vrstev izraelitského obyvatelstva. Tento poznatek je nesmírně cenný, neboť jím často může být určena i pramenná hodnota svědectví o podobných poutích, jichž se nám dostává nejen v podobě pramenů písemných, ale, jak lze doufat, v budoucnu i materiálu archeologického, případně uměnovědného. Po Bouškově práci nepochybně s prospěchem sáhnou odborníci zabývající se styky evropského obyvatelstva se zeměmi Blízkého Východu ve středověku a raném novověku z nejrůznějších hledisek - historikové, filologové, ale i archeologové či historici umění, antropologové, etnologové, religionisté i folkloristé.
Z recenzního posudku: doc. PhDr. Petr Charvát, DrSc.
Inspirativní Bouškova kniha vyvolává četné otázky směřující k pochopení mentality středověkých židovských poutníků. Přínosná pro další bádání by byla zejména socioantropologická komparace vnímání a prožívání poutí u židů, křesťanů a muslimů, to by však vyžadovalo další a výrazně sířeji založené studium, které již ovšem nebylo předmětem zdařilé a podnětné práce Daniela Bouška.
Eva Doležalová (Studia Mediaevalia Bohemica, 1/2009, č. 1, str. 151)
