Čtvrtý a poslední díl Komentovaných dokumentů k ústavním dějinám Československa obsahuje dokumenty krátkého období po listopadu 1989, v němž na jedné straně vstoupila československá ústavnost do zcela nové kvality v návratu ke státní ideji, kterou do ní vložili její zakladatelé, avšak na druhé straně se stala poslední etapou československé státnosti a ústavnosti, etapou ústavně utvrzeného rozkladu a nakonec i rozpadu společného státu Čechů a Slováků. V publikovaných dokumentech a rozsáhlých komentujících poznámkách tak ilustruje dvojjediný a rozporný proces budování demokratického ústavního státu a současně vytváření politicky a ústavně zdůvodnitelných podmínek pro jeho sebelikvidaci.
Kromě všech federálních ústavních zákonů tohoto období obsahuje IV. díl i řadu dalších legislativních aktů, obnovujících lidská a občanská práva a svobody a kladoucích základy demokratického právního státu. Ve sborníku jsou též zařazena některá klíčová usnesení Federálního shromáždění a obou národních rad a dále tři pracovní návrhy ústav (ČSR, ČSFR a ČR), které nebyly realizovány. Politické dokumenty jsou soustředěny zejména v šestnácti dokumentech z listopadu a prosince 1989.
IV. díl "Komentovaných dokumentů k ústavním dějinám Československa, 1989 -1992" je práce úctyhodná a záslužná. J. Gronský v ní shromáždil a uspořádal všechny ústavní, i další zákonné předpisy z této přelomové doby v dějinách československého státu, i českého a slovenského národa. K nim připojil i některé důležité politické dokumenty, zejména z listopadu a prosince 1989, z doby počátků "sametové revoluce" u nás, a potom z druhé poloviny roku 1992, kdy se prosadily politické síly usilující o rozdělení společného československého státu. Považuji zařazení těchto politických dokumentů různé povahy do sborníku ústavních a zákonných předpisů za účelné, protože umožňuje lépe pochopit motivaci a smysl uvedených právních aktů, jež ve svém celku tehdy od základu změnily československý právní řád v právní řád vytvářejícího se demokratického právního státu.
Považuji rovněž za správné, že J. Gronský do této publikace zařadil i některé návrhy ústavních úprav, i když posléze nebyly přijaty, nebo z různých důvodů ani projednány, protože i ony jsou součástí složitého politicko-právního vývoje, který v té době v Československu probíhal. Jejich znalost je potřebná k pochopení nacionálních a politických (stranických) rozporů, jež se promítaly do přípravy a procesu projednávání a přijímám ústavních a zákonných předloh na federální úrovni, i na úrovni národních republik a jejich orgánů, a jež se v politickém vývoji České republiky projevovaly i v pozdějších letech.
Zvláštní ocenění zaslouží bohatý a obsahově hutný poznámkový aparát, který blíže charakterizuje a konkretizuje historické a politické, a někdy i personální pozadí jednotlivých návrhů. Usnadňuje tak jejich zařazení do celkového průběhu let 1989 - 1992, kdy se měnily samy základy státní existence našich národů, kdy se společný československý stát rozdělil na dvě samostatné a nezávislé republiky, kdy se nedemokratický režim z doby tzv. reálného socialismu proměňoval v demokratický právní stát, a kdy se transformoval i ekonomicko-společenský systém.
Takováto svou podstatou revoluční změna československého státu a společnosti, jež se uskutečňovala pomocí a prostřednictvím uvedených ústavních a zákonných předpisů, jež jsou zahrnuty do Gronského publikace i zasvěcené a přesné Gronského poznámky k nim dávají také přesvědčivou odpověď na otázku, kterou někdy z ignorance, jindy z různých politických zájmů a záměrů, stále kladou kritikové sametové revoluce s její koncepcí zachování právní kontinuity. Ta, což uvedené právní předpisy prokazují, nikterak nebránila prosazování i radikálních společensko-politických změn, ale stanovila pro ně rámec a základní pravidla. Tím znemožňovala svévoli nejrůznějšího druhu, i nepořádek a dezorganizaci společenského uspořádání. Gronským uspořádaný soubor ústavních a zákonných předpisů z let 1989 - 1992 ukazuje čtenáři, který není apriorně zaujat, a který je otevřen poznání, jak obtížný a komplikovaný společenský proces to byl, i když měnící se právní úprava byla jen jedním, byť velmi významným momentem politicko-sociální transformace.
Mé hodnocení Gronského publikace je tedy výrazně kladné. Mám dvě drobnější připomínky, jež dávám autoru k uvážení. Zdá se mi, že by v úvodní poznámce měl uvést knihu J. Suka "Labyrintem revoluce...", kterou cituje v poznámce v textu. Tato kniha podrobně popisuje a analyzuje průběh politických dějů od 17. listopadu 1989 do prvních svobodných voleb v červnu 1990, a dává tak plastický obraz tohoto dějinného úseku uvedené československé a české historie, včetně jejího "zalidnění" konkrétními osobnostmi, jež byly i za těmi nebo oněmi právními akty z oné doby a za spory o ně (např. spor o pojetí volebního systému do parlamentu).
Druhá připomínka se vztahuje k ústavní a politické problematice referenda z let 1991 -1992. Gronský se k ní vyjadřuje v několika podrobných poznámkách. I když po časovém odstupu lze asi uznat, že rozdělení československého státu se nedalo zabránit, přesto se mi zdá, že neuskutečnění referenda, tzn. odepření práva občanů rozhodovat o základní otázce jejich státní existence, hluboce zasáhlo do jejich občanského sebevědomí a do utváření naší politické demokracie, a může být jedním ze zdrojů pozdějšího nezájmu o politické dění atd. Nekonalo-li se referendum o existenci československého státu, a nekonaly-li se volby od zákonodárných orgánů nově vzniklých republik, což Gronský v poznámkách kriticky uvádí, byl to nepříznivý vklad do demokratické politické kultury nových republik.
Na závěr tohoto posudku konstatuji, že Gronského publikace je velmi seriózně zpracována a připravena pro tisk.
Z recenzního posudku: Prof. JUDr. Zdeněk Jičínský, DrSc.
Posledními dvěma svazky je zdárně dokončeno vydávání komentovaných dokumentů k ústavním dějinám Československa. Jedná se sice o stát, který již 15 let neexistuje, nicméně s jeho dědictvím, a to i v oblasti ústavního práva, se budeme nadále setkávat. Je velkou zásluhou pořadatele dokumentů a autora poznámek k nim, že nám toto dědictví zpřístupňuje v přehledném a široce koncipovaném díle.
Jan Filip
