Bahrovy třísvazkové Dějiny německé literatury zahrnující období od raného středověku po současnost patří dnes již ke klasickým pracím literární historie. Dějiny vyšly poprvé koncem 80. let jako zhuštěný přehled literatury a literární vědy pro studenty v Americe. Především díky vysoké uživatelské hodnotě se poté ujaly také mezi studenty germanistiky i laiky v Německu. Celý text byl pro vydání, ze kterého vychází náš překlad, aktualizován a upraven. Každé literárně-historické období je pojednáno v samostatné kapitole specialistou na dané období. Základem výkladu je historická interpretace reprezentativních děl. Cílem těchto literárních dějin je nejen ukázat kontinuitu a proměny literárních forem a žánrů, ale sledovat také působení literatury ve společnosti. To také zohledňují výběrové bibliografie jednotlivých spisovatelů včetně doporučené literatury pro zájemce o další studium.
Ve třetím, závěrečném a nejobsáhlejším svazku Dějin německé literatury jsou představeny literární dějiny období realismu, naturalismu, impresionismu, secese, expresionismu, literatura v době fašismu a literatura současná až do 90. let. Bibliografie je doplněna o seznam českých překladů.
Předmluva
Realismus
Horst S. Daemmrich
Naturalismus
Roy C. Cowen
Impresionismus, umění stylu
Hugo Schmidt
Od expresionismu k exilu
Anton Kaes
Literatura za doby fašismu
Hans-Bernhard Moeller
Současná literatura SRN, Rakouska, Švýcarska a NDR (od roku 1945 do 90. let)
Otto F. Best
Příloha
Přehled bibliografických děl k dějinám německé literatury
Německá literatura v českých překladech
Vydavatel a autoři jednotlivých částí
Jmenný rejstřík
Rejstřík českých názvů děl
Rejstřík německých názvů děl
Věcný rejstřík
O kladech či záporech těch či oněch dějin literatury je možno vést dlouhé spory z hledisek vědeckých, didaktických i nakladatelských: Tak vykazují i Bahrovy Dějiny německé literatury mnohé klady (hutnost při vysoké vědecké úrovni výkladu, srozumitelnost a přehlednost členění i jednotlivých kapitol textu, spolehlivost fktických údajů, metodologická ustálenost - neeklekticismus metod, uplatnění - avšak nikoli přeakcentování - moderních literámě-vědných postupů, množství pdakzového materiálu atd.), přičemž za největší klad z hlediska nakladatelského je možno považovat skutečnost, že tyto dějiny literatury jsou (ve svém 2. přepracovaném a rozšířeném vydání) tím nejnovějším, co německá literámí historiografie vyprodukovala a je tedy možno předpokládat (a v textu je tato skutečnost zřetelně zakotvena), že budují na zkušenostech předchozích hodnotných dějin literatury (i na čtenářských zkušenostech z vlastního - i komerčně - velmi úspěšného prvního vydání).
Může-li tedy být spor o tom, které dějiny literatury jsou z těch či oněch důvodů nejvhodnější pro ty či ony účely a toho či onoho čtenáře, nemůže být ovšem rozhodně sporu o tom, že chybí-li české akademické obci dějiny německé literatury úplně - a to skutečně chybí - pak je to mezera, kterou je rozhodně nutno urychleně zaplnit. V dnešním čase vědecké specializace, která postihla i literámí historiografii, a v čase podfinancování vědeckých a univerzitních pracovišť je iluzorní předpokládat, že soustavné dějiny německé literatury by mohly vzniknout jako originální dílo z pera českých germanistů: je tedy překlad standardní publikace německé (kterou Bahrovy dějiny prokazatelně jsou) jedinou možností, jak tuto alarmující mezeru zaplnit.
Je možno důvodně předpokládat, že publikace, která překladem vznikne, nebude recipována jen germanisty-odbomíky a studenty germanistiky (kteří jsou schopni číst i německy, a tudíž by překlad nepotřebovali - odhlédneme-li od skutečnosti, že jejich kupní síla patrně nebude ve všech případech stačit německému knižnímu trhu), nýbrž bude sloužit i akademikům jiných (filologických a humanitních) oborů a interesované veřejnosti - o to účinněji, že Bahrovy dějiny literatury jsou dík svému přehlednému členění použitelné i jako příručka k cílenému vyhledávání informací k úzkému okruhu zájmu, a nikoli jen k soustavnému čtení.
Z recenzního posudku: Doc. Dr. Ingeborg Fialová
Závěrečný díl dějin německé literatury (první dva, Od středověku po baroko a Od osvícenství k době předbřeznové, vyšly v letech 2005 a 2006) je nejrozsáhlejší a pojednává dobu od druhé poloviny 19. století do počátku devadesátých let 20. století. Práce zachovává vcelku standardní členění (sleduje realismus, naturalismus, impresionismus, expresionismus, literaturu za fašismu a v poslední kapitole písemnictví od roku 1945), ale protože jsou zde dějiny chápány jako kontinuální proces, nahlíží předmět jako proud transformování žánrů a forem literárního díla. Literatura přitom není pojímána jako čistě národní, nýbrž především jako německojazyčná. Teoretické zachycení důležitých osobností, případně dalších s literaturou spřízněných umělců (například divadelníků), a interpretace jejich děl podléhají hlediskům jednotlivých historiků, neboť publikace si neklade za cíl být absolutně objektivní. Jelikož je svazek dílem sedmi profesorů germanistiky na amerických univerzitách, snadno pochopíme, že původně (poprvé vyšel v roce 1988) vznikal jako příručka pro tamní studenty, která byla po deseti letech aktualizována a vydána v Německu.
Lenka Jungmannová, A2 kulturní týdeník, 42/2007
Potřebu vydat u nás dějiny literatury německého jazyka od počátku do současnosti není třeba dlouze zdůvodňovat; stačí konstatovat, že naše germanistika - na rozdíl od většiny filologických oborů -nemá a neměla (odhlédneme-li od dílčích skript a prastarých gymnasiálních přehledů) jedinou souhrnnou příručku tohoto typu v češtině. Navrhované Bahrovy Dějiny považuji za nejlepší řešení vzhledem k typové škále existujících německých děl i vzhledem k potřebám našeho publika: překlad velkých, mnohasvazkových děl (Hansers Sozialgesch. der dt. Lit. I-XII apod.) je mimo možnosti nakladatelství i koupěschopnost publika; jednosvazkové přehledy typu Metzlers Literaturgeschichte jsou naopak příliš stručné a vyhovovaly by spíš potřebám gymnasií. Pro Bahrovu příručku mluví tyto důvody:
1. Jde o příručku středního rozsahu, navíc mimořádně úspěšnou a prověřenou od 1. vyd. 1987/88 praxí širokého okruhu uživatelů, včetně německých studentů germanistiky.
2. Autory jednotlivých kapitol jsou vynikající němečtí specialisté na daná období působící vesměs na universitách v USA; jde tedy o germanisty, kteří znají také potřeby a recepční možnosti zahraničních uživatelů a berou na ně ohled.
3. Jde o práci metodologicky vyváženou: drží se nejpřehlednějšího členění na epochy, přitom uplatňuje řadu moderních hledisek včetně recepční estetiky a sociálních dějin literatury, ale na druhé straně nechce být "dějinami literatury beze jmen" (předml. Vin), tj. nenechává (alespoň ve sv. I a II) rozplynout jednotu autorského životního díla v "systému" obecných strukturních, žánrových, diskursních apod. hledisek.
4. Pojednává literaturu zásadně v širokém kontextu obecných dějin (každá kapitola začíná stručným historickým přehledem doby), v souvislosti s ostatními kulturními oblastmi (zejm. filosofií, výtvarným uměním atd.), a především v souvislostech mezinárodních (něm. baroko - evrop. petrarkismus; něm. expresionismus - evrop. avantgarda apod.).
5. Oproti starším literárním dějinám poukazuje i na teoretické problémy literární historiografie (relativnost členění na epochy, nesamozřejmost naší rekonstrukce dějinných fakt do jistého "obrazu" apod.), a je tím vhodná i pro studenty germanistiky; cenné jsou i pasáže věnované recepci a pozdějšímu působení děl a směrů.
6. Skloubením různých historiografických hledisek a příkladným edičním vybavením (rejstříky, výběrové seznamy nejnovější literatury) může být užitečná pro značně široký okruh uživatelů: učitele němčiny, studenty germanistiky, redaktory, kulturní pracovníky různého zaměření.
V jednotlivostech lze samozřejmě mít proti zvolené koncepci námitky, především co do proporcí: moderní lit. od naturalismu je věnováno méně místa, než bychom si přáli; lit. období fašismu je naddimenzovaná; 11/2 str. na Musila, 1 na Brocha oproti 21/2 str. na Bergengruena apod. nás asi neuspokojí.
Z recenzního posudku: prof. PhDr. Jiří Stromšík
