Výjimečný projekt, který inicioval Miroslav Buchvaldek, na němž spolupracovali odborníci z Ústavů pro pravěk a ranou dobu dějinnou filozofických fakult univerzit v Praze a Vídni a materiály dodávali odborníci z celé Evropy v průběhu let 1995-2003, podává přehled vývoje, trvání a významu jednotlivých kultur a nalezišť po celé Evropě. Je strukturován do dvou částí. První obsahuje 27 velkých, barevných a skládacích map s rozšířením kultur v Evropě, jež jsou děleny na časové úseky podle kalibrovaných dat C14 od paleolitu po dobu laténskou. Druhá část obsahuje přes osm set malých map s rozšířením kultur a významnými nalezišti v jednotlivých, abecedně členěných zemích Evropy. Čtenáři zde také naleznou hlavní principy datování, rejstříky názvů kultur a nalezišť a zejména velmi cenný kompletní seznam odkazů na literaturu k jednotlivým lokalitám. Obsáhlý atlas je určený pro odborníky, vysokoškolské studenty i zájemce o archeologii z řad širší veřejnosti.
Úvod / Koncepce a struktura atlasu / Prof. Miroslav Buchvaldek (1930-2002)
Einführung / Zum Aufbau des Atlas / Zum Begründer des Archäologischen Atlas
Introduction / The construction of the Atlas / The Founder of the Archaeological Atlas
lntroduction / La structure de l'Atlas / Le Fondateur de l'Atlas Archéologique
Seznam spolupracovníků / Verzeichnis der Mitarbeiter
Časové horizonty / Zeithorizonte
Symboly a názvy zemí / Bezeichnungen der Länder
Země podle obvyklých německých názvů / Länder und Ländergruppen nach den üblichen Namen
Uspořádání zemí v textu / Reihenfolge der Länder und Ländergruppen im Texfeil
Zkratky / Verkürzungen
Mapy zemí a komentáře / Länderkarten und Kommentare
Maps of Lands and Commentaries / Cartes des pays et commentaires
Symboly na b-mapách / Die Symbole auf den b-Karten / Symbols on the b-maps / Les symboles sur les cartes b
Paläolithikum (PAL)
A, FL - Österreich + Liechtenstein
AL -Albanien
B, NL, L - Belgien + Niederlande + Luxemburg
BG - Bulgarien
CH - Schweiz
CZ - Tschechien
D - Deutschland
DK - Dänemark
E, P, AND - Spanien + Portugal + Andorra
F, MC - Frankreich + Monaco
FIN - Finnland
GB, IRL - Großbritanien + Irland
GR - Griechenland
H - Ungarn
H R, BIH - Kroatien + Bosnien und Herzegowina
I, RSM, V - Italien + San Marino + Vatican
LT, LV, EST - Litauen + Lettland + Estland
M - Malta
N - Norwegen
PL - Polen
RO, MD - Rumänien + Moldau
RUS, BY, UA, KZ - Russland + Weißrussland + Ukraine + Kasachstan
S - Schweden
SK - Slowakei
SLO - Slowenien
TR - Türkei
YU, MK - Jugoslawien + Makedonien
Literatura / Literaturverzeichnis
Rejstřík kultur / Kulturenregister
Rejstřík lokalit / Ortsregister
ČASOVÉ HORIZONTY
ZEITHORIZONTE
Karten 1-7: Paläolithikum (inkl. Mesolithikum)
Karte 8: Mesolithikum und Neolithikum
7000-6100 B.C. (6000-15400 b.c.) (Akeramischer Horizont)
Karte 9: Neolithikum
5900-15550 B.C. (5100-4700 b.c.)
(Proto-Sesklo, Sesklo, Starčevo, Poljanica, Karanovo I-II, Cardial, Körös)
Karte 10: Neolithikum
5300-15000 B.C. (4400-4100 b.c.)
(Veselinovo, Vinča, Hamangia, Linearbandkeramik, Bükk, Hinkelstein, La Hoguette etc.)
Karte 11: Neolithikum
4800-14500 B.C. (i3950-i3750 b.c.)
(Marica - Karanovo IV, Vädastra, Boian, Butmir, Tisza, Stichbandkeramik, Rössen, Lengyel I-II, Großgartach, Fiorano, Bocca quadrata etc.)
Karte 12: Neolithikum/Aneolithikum
4400-4200 B.C. (3600-3400 b.c.)
(Gumelnita, Tiszapolgar, Wolfsbach, Lengyel III, Michelsberg I, Egolzwil, Aichbühl, Salcuta, Bocca quadrata etc.)
Karte 13: Neolithikum/Aneolithikum
4100-4000 B.C. (3300-3200 b.c.)
Qordanów, Bodrogkeresztúr, Ludanice, Balaton I, Oberpullendorf, Michelsberg II, Schussenried, Chasséen, Cortaillod etc.)
Karte 14: Aneolithikum
3850 3650 B.C. (3100-2900 b.c.)
(Balaton II-III, Lažňany, Bajč-Retz, Triichterbecherkultur-Baalberg, Altheim, Pfyn, Chasséen, Cortaillod, Michelsberg III-V, Mondsee, Proto-Boleráz etc.)
Karte 15: Aneolithikum
3400 3200 B.C. (2700-2550 b.c.)
(Baden, Trichterbecherkultur-Salzmündle, Mondsee, Altheim, Horgen etc.)
Karte 16: Äneolithikum
3000-2850 B.C. (2400-2300 b.c.)
(Vučedol, Kostolac,Jevisovice, Rivnáč, Kugelamphoren, Cham, Bernburg, Horgen, Goldberg III, Wartberg etc.)
Karte 17: Äneolithikum
2700-2450 B.C. (2200-2000 b.c.)
(Kosihy Caka, Schnurkeramik, Auvernier etc.)
Karte 18: Äneolithikum
2350-2250 B.C. (1900-1800 b.c.)
(Somogyvár-Vinkovci, Glockenbecher etc.)
Karte 19: Ältere Bronzezeit (Reinecke BzAl)
2200-1900/1800B.C.
Karte 20: Ältere Bronzezeit (Reinecke BzA2)
1850-1700/1600B.C.
Karte 21: Mittlere Bronzezeit (Reinecke BzB-C)
1700/1600-1300 B.C.
Karte 22: Jüngere Bronzezeit (Reinecke BzD, HaAl-2)
1300-1000B.C.
Karte 23: Spätbronzezeit (Reinecke HaBl-3)
1000-750B.C.
Karte 24: Ältere Eisenzeit (Reinecke HaC-D)
750-450B.C.
Karte 25: Jüngere Eisenzeit (Reinecke LtA-B)
450-250B.C.
Karte 26: Jüngere Eisenzeit (Reinecke LtC)
250-150B.C.
Karte 27: Jüngere Eisenzeit (Reinecke LtD)
150-Chr.Geburt
B.C. kalibrierte 14C-Daten
b.c. unkalibrierte 14C-Daten
Koncepce a struktura atlasu
V zájmu optimální srovnatelnosti jsou všechny mapy a další údaje opatřeny čísly, označujícími časové horizonty. Vcelku je celé pravěké období rozděleno do 27 časových úseků, k nimž se jednotlivé mapy vztahují. Prvních 8 map zahrnuje paleolit a mezolit a poskytuje obecný přehled podle relativně chronologického významu kulturních celkůjako moustérien, gravettien, aurignacien atd. Zde jde tedy jen o tzv. a-mapy (viz níže), přičemž na mapách 1 až 3 jsou vyznačena přímo též naleziště. Od mapy 9, tedy od neolitického období, následujíjiž časové horizonty absolutnč chronologicky. Tyto horizonty jsou stanoveny především podle vývoje kultur ve střední Evropě na základě kalibrovaných dat 14C. Vjiných částech Evropy může tak ovšem docházet k překrývání nesynchronních kultur. U některých států bylo tak také nezbytné rozdělit některé horizonty do dvou dílčích úseků (A, B). Až do mladší doby bronzové, tj. do mapy 22, nenásledují jednotlivé horizonty v přímé časové návaznosti, neboť jsou přizpůsobeny vůdčím středoevropským kulturám. Proto je trvání některých kultur v časových mezerách mezi horizonty a případně též v předcházejícím a následujícím horizontu vyznačeno šipkami.
Někteří spolupracovníci nemohli akceptovat vymezení horizontů pro určitá období a zpracovali mapování v poněkud odlišných časových úsecích, které jsou pak vždy uvedeny (srov. některé mapy pro Itálii a Albánii).
Rozšíření kultur, případně obecněji pojatých nálezových komplexů v Evropě je znázorněno na 27 velkých skládacích mapách, tzv. a-mapách (sv. 2), na nichž jsou jednotlivé kultury rozlišeny barevnými šrafurami a čísly. V legendách těchto map jsou u příslušných šrafur s čísly uvedeny názvy kultur. Podoba těchto názvů, obvyklá v odborné literatuře, byla přitom srozumitelně zkrácena, a pokud tojazykový zřetel připouštěl, upustilo se od bližší charakteristiky (kultura, skupina, typ). V textové části, kde jsou kultury uvedeny podle svého výskytu v časových horizontech, se však uvádějí i kulturní varianty.
Textová částje členěna podle evropských zemí nebo skupin zemí a vjejich rámci podle časových horizontů, resp. map. Evropské země jsou uspořádány abecedně podle automobilových značek a tyto zkratky se uvádějí i v textové části a v rejstřících. V textové části jsou umístěny mapové výřezy jednotlivých zemí s vyznačeným rozšířením kultur (malé a-mapy) a nalezišti (b-mapy), opět vjednotlivých časových horizontech. Na b-mapách jsou zanesena významná a spolehlivě publikovaná naleziště. Tyto lokality jsou označeny čísly a rozlišenyjako sídliště, pohřebiště, hromadný nález apod. Legendy k a-mapám a b-mapám obsahují také důležitou novou literaturu ke kulturám a nalezištím. Kde při vytváření velkých a-map nebyly ve výjimečných případech využity podklady projednotlivé země v úplnosti, jsou obsaženy v malých a-mapách, které jsou pak při srovnání s odpovídajícími částmi velkých a-map poněkud podrobnější. U skupiny Ruska, Běloruska, Ukrajiny a Kazachstánu (území příliš velké) a Malty (území příliš malé) malé a-mapy nejsou.
V závěru textové části je velká bibliografie, v nížje uvedena citovaná literatura. Citace a zkratky časopisů a publikačních řad se zásadně uvádějí podle doporučení, které vydala Römisch-Germanische Kommission {Bericht der RGK 73, 1992). Pokud se zde určité tituly neuvádějí, byly někdy srozumitelné zkratky vytvořeny. Převod azbukou psaných názvů do latinky byl proveden podle obvyklé německé transkripce.