Maxe Beckmanna (1884-1950) můžeme zařadit mezi expresionisty, iniciační vliv na něj měli především William Blake a Edgar Munch. Nikdy nepatřil k žádné skupině ani škole. Svá témata ztvárňoval s ohromným napětím. Žádný aspekt reálného světa a fantazie mu nebyl cizí. Maloval antické boje a milostné scény, ale i klidné krajiny a zářivé květy, příhody z Nového zákona, z řecké a pohanské mytologie, moderní život ve velkoměstě, sny, velmi přesně vylíčené žánrové scény a podivuhodně věrné portréty. Jeho tematické rozmanitosti se přibližuje snad jen jeho generační druh Oskar Kokoschka.

Malíř psal téměř celý svůj život. Jeho teoretické statě, sentence, rozhovory, dopisy a deníky otevírají čtenářům vytříbeným jazykem nonkonformní malířův svět v kulisách doby tak zásadně poznamenané válkou.