Publikace se zabývá ekonomickými, sociálními, politickými, kulturními a ekologickými aspekty života lidské společnosti. Na základě bohaté analýzy odborné literatury autor publikace poukazuje zejména na to, že zajištění trvale udržitelné lidské existence je pro dnešní i budoucí lidstvo zcela základním praktickým úkolem. Postupně objasňuje evoluční princip veškerého života na zemi, definuje základní pojmy spjaté s trvale udržitelným životem lidské společnosti a vymezuje zásady, které by vedly ke změně společenského řádu lidstva od sféry materiální ke sféře duchovní.

I. Princip evoluce - Marx, Berďajev a Teilhard

II. K problematice globálního vztahu přírody a lidstva

III. Idea trvale udržitelné lidské existence

IV. Společnost budocnousti - humánní saturostacionární systém
1) Faktor planetární omezenosti
2) Kategorie perpektivy
3) Hmotné lidské potřeby
4) Budoucí stacionární hrubý produkt
5) Perspektivy duchovní nadstavby
6) Objektalizace a niterná subjektalizace lidí budoucího světa

V. Aktuálnost humánního saturostacionárního systému
1) Potřeba změny světového řádu lidské společnosti
2) Obrysy nového společenského řádu
3) Cesty k budoucnosti lidstva (schematicky)

Poměrně obsáhlá studie navazuje na autorovu knížku Hmotné perspektivy lidstva, publikovanou v ekologickém vydavatelství Koniklec v roce 1995. Byla-li první práce orientována spíše faktograficky, je nynější pojednání zaměřeno více filosoficky. Studie má charakter dosti komplexní a pohybuje se na rozhraní globalistiky, prognostiky a environmentalistiky v nejširším slova smyslu. Takové hraniční disciplíny vedou zpravidla k podnětným výsledkům. Práce se zabývá ekonomickými, sociálními, politickými, kulturními a ekologickými (v úzkém pojetí) aspekty života lidské společnosti (i člověka samotného), a to v rovině minulosti, současnosti a zejména budoucnosti (časová stránka věci je v knize dobře skloubena). Dílo je zdařilým pokusem - v české vědecké publicistice v podstatě ojedinělým - srovnatelným s jinými studiemi tohoto druhu ve světě v uplynulých desetiletích otištěných (viz např. práce tzv. Římského klubu, také Z. Brzezinského apod.)?

doc. Ing. Čestmír Konečný, CSc., z recenzního posudku