Monotematický soubor 100 kulturněhistorických statí o společenském uplatnění papíru, jeho formách, praktickém a estetickém působení, způsobech používání v různých dobách, činnostech, prostředích a životních situacích.
Ač na knihy, novin, časopisy a další dokumenty je pohlíženo jako na "papírové objekty" není ignorováno rukopisné a tištěné poselství, jež obsahují, uchovávané a předávané papírem z generace na generaci, z minulosti do současnosti.
Určeno ke studiu a výkladu především humanitních oborů, ale i zájemcům o nové pohledy na aktuální témata kulturních dějin.
Přestože z Kepelových početných prací o problematice moderního islámu vyšla v českém překladu jen jediná (Boží pomsta, CDK, 1996), autor je u nás poměrně dobře znám a v publicistice často útržkovitě citován. Ví se i to, že jeho babička byla Češka, přestože on sám česky již neumí. Respekt ke Kepelovým názorům na současný islám je oprávněný: je skutečně hluboce erudovaným odborníkem, který výstižně zdokumentoval nástup islamištických tendencí v Egyptě v 70. letech, tendence vývoje muslimských komunit ve Francii a vůbec v západní Evropě a neúspěchy islamistických snah 90. let (Jihad. Expansion et déclin de l'islamisme, 2000). Lektorovaná monografie, Kepelova nejnovější, navazuje na Jihad historickým a politologickým výkladem o dalším, bouřlivém směřování islámu v současnosti.
Kniha je navýsost aktuální. Sleduje a historicky a politologicky vykládá růst protikladných tendencí v klíčových místech, kde se formují konfrontační i umírněné tváře dnešních islámských hnutí. Usnadňuje tak porozumění složitým dějům, které hýbou významnou Částí současné mezinárodní politiky. V ohnisku pozornosti je dění od osudového 11. září 2001 zhruba do června 2004. Kepel sleduje v obsáhlých kapitolách postupně tematické okruhy, v nichž se nejvýrazněji projevují hybné síly a rozpory v zápase o budoucnost Blízkého a Středního východu a islámu: neokonzervativní revoluce v USA, vyzrávání záměrů al-Káidy udeřit na Ameriku, houstnoucí napětí v Saúdské Arábii, otevření Pandořiny skřínky útokem na Irák a -nakonec spory, v nichž se tříbí postoje v muslimských komunitách v Evropě. Všechny rozbory jsou zasazeny do svého bezprostředního i širšího historického kontextu. Jeho správnému pochopení napomáhají chronologické přehledy a bibliografie, uspořádané podle tematických okruhů kapitol.
Živá aktuálnost a spolehlivost soustředěných informací o dění, které téměř denodenně vzrušuje čtenáře, posluchače a diváky všech typů médií, se odrazila ve velkém zájmu o překlad Kepelovy knihy. Vyšla již - s drobně pozměněnými názvy - v anglickém a německém překladu, počítá se s překlady dalšími. U nás zatím šéf zahraniční rubriky Lidových novin P.Pešek předložil čtenářům rozsáhlou recenzi anglické verze (Orientace 22.1.2005). Sám Kepel už o své nové knize referoval při několika příležitostech na odborných konferencích v různých evropských i arabských zemích.
Základní myšlenky lze stručně vyznačit asi takto: Bojovně naladěná islámistická seskupení ("džihádisté"), jejichž nejvýraznějším ideologem se stal Ajman Zawáhirí (pravá ruka Usámy bin Ládina), se po neúspěších džihádových snah v Čečensku, Alžírsku, Bosně a Egyptě pokusila mobilizovat muslimské masy úderem do zámoří, aby ukázala na zranitelnost Ameriky. Terorismus měl a má za cíl především oslovit a získat široké muslimské vrstvy, a tak změnit mapu Blízkého a Středního východu islamizací. Její změny, ovšem v odlišném směru, má na mysli také neokonzervativní politika dnešní Bushovy vládnoucí skupiny v USA. Nevyhnutelná konfrontace se odráží velmi silně nejenom na scéně palestinské intifády, ale také v Saudské Arábii, ohrožované terorismem a hledající cestu, jak uchovat své spojenectví s USA a zároveň konzervativní charakter přísného wahhábistického režimu. Spory mezi džihádisty různého odstínu a umírněnými pietisty se již přenesly i do muslimských komunit v Evropě. V závěrečných úvahách na toto téma Kepel vyjadřuje opatrnou naději, že mladé generace evropských muslimů, jimž se dostalo evropského vzdělání a kteří žijí ve svobodných společnostech, mohou prosadit zdravé modernizační a demokratizační ideály, účinně komunikovat se zeměmi, odkud původně přišli, a posouvat islámské myšlení stále zřetelněji k evropským standardům.
Kniha je velmi cenná jak bohatstvím faktografických informací, tak i vyváženými stanovisky ke kontroverzním problémům, o nichž hovoří. Kepel nezjednodušuje, snaží se poctivě postihnout to, co je podstatné a o co skutečně různým aktérům spletitých, dramatických střetů jde. Základní teze, že islámský svět je dnes vnitřně rozerván ostrými spory, se odráží v názvu knihy i v anglickém překladu (The War for Muslim Minds), francouzský originál nese jako první titul arabský pojem Fitna; tak arabští historikové nazvali kdysi již první vnitřní rozkol v islámu v generaci po Prorokovi a pak různé další schizmatické krize. Důraz na rozervanost dnešní islámské scény položil také autor tohoto lektorského posudku ve své knize Islám a Západ (2002). Kepel posouvá tuto perspektivu náležitě dál - k horizontu danému invazí do Iráku a jejími důsledky. Jeho knihu rozhodně doporučuji k českému překladu. Umožní upřesnit porozumění důležitým dějům a korigovat některé omyly, jaké se vyskytují v české publicistice.
Z recenzního posudku: Prof. PhDr. Luboš Kopáček, CSc.
Když jsem otevřel knihu PhDr. Richarda Khela Poselství papíru, nalezl jsem hned za titulním listem její obsah, obnášející na třech stranách 100 "položek". Četl jsem jej jako poetický útvar sám o sobě Názvy textů jsou příjemně asociativní a jejich interaktivní mozaika našince zvláštním způsobem okouzluje. Dojemné je pojetí celé knihy. Její autor, literární historik, se dotýká "média papíru" ze všech možných stran a v tomto aspektu je jeho kniha v našem písemnictví prioritní. A budiž mu dopřáno ještě mnoho životní energie a patřičné pohody k práci na dalším rozpracovaném svazku a posléze k syntéze v monografii, která by mohla mít pracovní název "Papír an sich"
Doc. Dr. Jiří H. Kocman, Papír a celulóza 1999
