Původní vědecká práce předních českých historiků se zabývá dodnes v odborné i populárně naučné literatuře opomíjenou problematikou arizace židovských firem spojenou s procesem germanizace Protektorátu Čechy a Morava. V centru pozornosti stojí prototyp vypjatého nacionálně německého peněžního ústavu s milionovou klientelou – Kreditanstalt der Deutschen, který programově spojil svůj růst s hospodářským nacionalismem, Henleinovou Sudetoněmeckou stranou a NSDAP. Autoři si ale všímají nejenom židovského majetku arizovaného z úvěrů fakticky poskytnutých státem, zkoumají i pozoruhodnou skupinu těch, kteří z arizace těžili. Sledují sociální původ arizátorů, jejich zázemí, prorežimní zásluhy i to, odkud přišli. Kniha tak přináší i kolektivní portrét těch, kteří se stali nositeli germanizace hospodářství českých zemí a těžili z hrůz holocaustu.
Úvod: zkoumaný problém, prameny, metody výzkumu
1. „Arizace“ a její mechanismus
2. Místo bank v „arizačním“ procesu, fenomén „arizačního“ úvěru
3. Podpora „arizačních“ úvěrů z Berlína – „Volksdeutsche Wirtschaftshilfe“
4. Kreditanstalt der Deutschen – její vznik, vývoj a sociálně ekonomická charakteristika
5. „Arizační“ úvěry a „arizovaný“ majetek
6. Arizátoři v číslech
7. Kolektivní biografické portréty arizátorů
Závěr: „arizační“ úvěry jako prostředek nacistické germanizační politiky
Resumé (anglicky)
Příloha: „arizační“ případy v chronologickém sledu
Seznam pramenů a literatury
Seznam tabulek a grafů
Seznam zkratek
Jmenný rejstřík
Místní rejstřík
Autoři předložené monografie jsou zkušenými pedagogy a známými vědeckými pracovníky Univerzity Karlovy a věnují se jako docenti Ústavu hospodářských a sociálních dějin filozofické fakulty soustavně moderním českým a evropským dějinám v jejich hospodářském a sociálním kontextu. Mají za sebou úctyhodnou publikační činnost, jmenovitě několik větších monografií a desítky pronikavých studií v časopisech a sbornících, uveřejněných doma a v cizině Všechny se zakládají na širokých znalostech literatur), na bohatém využívání archivních fondů doma a v zahraničí a v neposlední řadě na solidní a metodicky promyšlené interpretaci všech použitých zdrojů historikova poznání. Od tohoto zásadního vědeckého přístupu se v ničem neodchyluje ani jejich poslední společná práce, zde předkládaná a posuzovaná analytická monografie k problematice holocaustu, k dramatickému ?konečnému řešení" židovské otázky (a též české otázky) v českých zemích za nacistické okupace 1939-1945. Jak ukazuje bohatý' seznam použité literatury' v závěru práce oba autoři se ke zpracování této závažné a dnes zvláště aktuální látky dobře připravili. K dobru jim přišla též nedávná účast v expertním vládním týmu. zřízeném ke zkoumání .Židovského zlata 1939-1945" (2001). Zvláště důležitým předpokladem úspěšného završení předložené práce byl neobyčejně široký a hluboký, namnoze velmi objevný záběr autorů do archivních fondů z let 2. světové války, jež doposud patří v české historické vědě vůbec a v hospodářských a sociálních dějinách zvláště k nejméně probádaným. Právě rešerši archivního materiálu, jeho výběr a kritickou interpretaci (spolu se syntetickými závěry) pokládám za největší přínos tohoto díla. Skrývá se za tím obrovský kus s velkou pečlivostí, pílí a invencí odvedené vědecké práce!
Objemná práce o 380 stranách je rozvržena do deseti kapitol s logickým metodickým postupem od obecného ke zvláštnímu a poté od předložení obsáhlého a jedinečného průkazného materiálu o arizačních úvěrech a jednotlivých arizátorech k analýze a syntéze těchto dokumentů. První, kapitola, nastiňující zkoumaný problém, použité prámem a metod) výzkumu, v podstatě plní úlohu obvyklého úvodu ke knize; proto by bylo příhodnější ji buď -vyčlenit z číslování kapitol a pojmout jako ryzí ?úvod"' anebo jednodušeji ponechat tuto partii v dosavadním číselném členění a do jejího názvu na začátku včlenit slůvko .Úvod - " Zvláště třeba vyzdvihnout zásluhu autorů o objevení a wužití jedinečného archivního materiálu z fondu KdD, který dává možnost nahlédnout tak říkajíc do '"arizační kuchyně'". Autoři zde vysvětlují, jak se zřetelem na vysokou vypovídací hodnotu tohoto materiálu dospěli ke statistickému zpracování tohoto vzácného souboru, a to nejprve vymezením sociálního statutu arizátorů a stanovením příslušného vzorku a posléze jejich převedením do počítačové databáze za pomoci matematického experta na UK FF, p. V. Běliče, Csc. Druhá kapitola nás seznamuje s rámcovým problémem dané práce, s arizací a jejím mechanismem (str. 12-29). Opírá se sice hlavně o nejnovější českou a cizí literaturu, současně však už zde prozrazuje, že oba autoři mají hlubší znalosti na podkladě vlastního archiMíího výzkumu. Kapitola nastiňuje v obecném měřítku pojem a periodizaci praktického provádění ?arizace" pod egidou NSDAP v Německu a Rakousku a ukazuje jasně cíle, specifika, organizaci a administrativní zajištění arizačního procesu, jmenovitě na poli hospodářství a na půdě protektorátu. Současně \7zdvihuje naléhavou potřebu zkoumat tuto látku též jako ?nepřehlédnutelný fenomén sociální" (str. 17), kde středem pozornosti jsou na lokální a regionální úrovni samotní arizáton a jimi zcizovaný drobný a střední židovský majetek a za tím účelem též kolektmií biografická analýza věkového, sociálněekonomického a politického profilu jednotlivých arizátorů Stejné desideratum předstaMijí důsledky arizace na ekonomiku, změnu její struktury, na koncentraci podnikání, racionalizaci apod Právě takto zaměřené práce v české, resp cizí historiografii namnoze dosud chybějí (výjimkou jsou autorům známé Bajohrovy práce lokálního zaměření, příp další studie) a anton nám nabízejí tuto mezeru na základě jimi objeveného původního materiálu zčásti vyplnit. Rozlišujíce arizaci velkých a malých podniků a také ?velkopodmkatelské arizátory'' od ?středostavovsko malopodnikatelských'5, soustřeďují své zkoumání na arizaci malých židovských podniků a na německé arizátory ze středních a nižších vrstev a kladou si v té souvislosti badatelskou otázku alespoň zčásti zjistit, nakolik se koncept arizace sledovaný NSDAP v říši, resp. tamní arizační praxe odlišovaly od konceptu a praxe v protektorátu (str. 28).
Protože se méně majetní uchazeči o arizaci židovského majetku nemohli obejít bez finanční pomoci říšských úřadů a peněžních ústavů, pojednává 3. kapitola o ?místu bank v arizačním procesu" a blíže tak osvětluje centrální otázku celého díla, tj ?fenomén arizačního úvěru'" (str. 29?38). Tato otázka je dále a detailně rozvíjena ve 4. kapitole o podpoře arizačních úvěrů z Berlína prostřednictvím tzv. Reich Wirtschaftshilfe (str. 39-62) a dospívá nakonec v 5. kapitole k vlastnímu jádru celého zkoumání -k historii, charakteristice a arizační roli nejvlivnější sudetoněmecké bank)' Kreditanstalt der Deutschen (str. 63-79). Jsou to partie, předpokládající jisté znalosti o technice bankovních transakcí, kladoucí i na historika hospodářských dějin mimořádné nároky, jsou však nicméně psány srozumitelně Autoři zde popisují též jiné formy, jak se bankovní ústavy zmocňoval}' židovského majetku a jak na tom vydělávaly, ale nakonec věnují hlavní pozornost arizačním úvěrům, kde je historické bádání nejvíce pozadu za aktuálními potřebami V popředí jejich zájmu stojí nejprve berlínská Reichswirtschafshilfe, Poskytující říšskou záruku na arizační úvěry, což zvláště -sitan méně majetní arizátori z řad sudetských a protektorátních Němců, jimž ovšem v mnoha případech chyběl potřebný startovní kapitál. Dále rozebírají na základě archivního materiálu tajné směrnice, jimiž se udílení záruk a úvěrů (s rozlišením na úvěry do 20 000 RM a nad tuto hranici) řídilo lined po Mnichovu nejen na území sudetské župy, nýbrž i na území tzv. druhé republiky a později v protektorátu Detailně nás seznamují s arizačním mechanismem, s protektorátními institucemi a s hlavními osobami, které povolovaly úvěry s říšskou garancí, počínaje NSDAP a říšskými úřady a konče tzv. revizními a důvěrnickýmié (treuhanderskými) společnostmi jako byla Retog v Praze. Z podmínek těchto úvěrů jasně vyplývá, že na území protektorátu se jimi sledovaly nejen ryze sociálně ekonomické cíle a posílení pozic Němců-arijců, nýbrž současně i snaha posílit touto cestou germanizaci českých zemí. Z prostudovaných pramenů autoři vysoudih, že pravděpodobně největší díl arizačních úvěrů na území protektorátu strhl na sebe díky svým významným kontaktům Kreditanstalt der Deutschen, proto považovali za potřebné předeslat své následné detailní analýze těchto úvěrů nejprve nástin vývoje tohoto ústavu od jeho skromného založení jako peněžního družstva s r. o. (1910/11) až po jeho vzestup (též s říšskoněmeckými dotacemi) v jeden z předních peněžních ústavů v ČSR a protektorátu, kteří- stál od začátku na pozicích -výrazného protičeského ekonomického nacionalismu a antisemitismu a udržoval též přes členy svých grémií úzké politické vztahy k nacionalistickým kruhům a stranám (jmenovitě k Henleinově SdP a NSDAP), za protektorátu pak k okupační správě To všechno iimožnilo KdD, aby získala na konci 30. let prestižní postavení ?ústředního bodu sudetoněmeckého hospodářství? (str. 73) a poté využila protektorátních podmínek, klientel)7 okupačních úřadů a zvláště arizace ke své další rozsáhlé expanzi V té době získala nejen vlastní průmyslový koncem a přímé napojení na zmíněnou společnost HADEGA, obchodující s ukohstěným židovským zlatem a jinými cennostmi, nýbrž v nemalé míře postavila svou válečnou prosperitu přímo na poskytování arizačních úvěrů.
Od tohoto zjištění se autoři dostávají k hlavnímu těžišti zkoumané problematiky, vyjádřené v názvu monografie. V 6. kapitole (str. 80-107) se věnují ?arizačním úvěrům", jak je prováděla KdD na území protektorátu. Na podkladě celkem 255 zdokumentovaných arizačních úvěrů v celkové hodnotě 175 mil. protekt. korun ukazují dopodrobna celkový rozsah ?arizovaného" majetku.Rozpracováním tohoto materiálu a jeho doplněním personálními údaji z jiných archivních fondů se jim pak v následujících dvou kapitolách 7.-8. (str. 108-179) podařilo na spoustě příkladů podat nesmíme zajímavou, velmi čtivou a téměř vyčerpávající charakteristiku, motivaci, sociální, věkovou a pohlavní skladbu jednotlivých arizátorů, spolu s výstižným nástinem jejich typů Tyto kapitoly jsou počtem a rozsahem shromážděných.originálních údajů o arizačních kreditech a arizátorech v dosavadní historické literatuře skutečně jedinečné a úctyhodné a,ivrčitě vzbudí nejen v naší historické obci, nýbrž i ve veřejnosti domácí a zahraniční jistě velkou a zaslouženou pozornost. A to i proto, že následující 9. kapitola (str. 180-187) shrnujícím způsobem ukazuje, že arizace a arizační úvěry plnily v protektorátu i daleko širší úlohu, zaměřenou do budoucna - zcela germanizovat piostor českých zemí Touto kapitolou také celý výklad graduje, skoro by mohl sloužit jako základ či hlavní část shrnutí, které bohužel v práci postrádám; podle mého soudu by mělo byl toto shrnutí též v německém, příp. v anglickém jazyce.
Za menší problém považuji 10. kapitolu, kterou autoři koncipují jako poslední v celém díle a která - psána hustším řádkováním - zabírá 164 stran. Není přirozeně problematická svým obsahem, je to vlastně podrobná databáze všech zdokumentovaných, bankou KdD evidovaných a realizovaných arizačních úvěrů a seřazených zde v chronologickém pořádku od října 1939 do listopadu 1944. Je to nanejvýše objevná a nesmíme cenná materiálová báze této práce, která stála autory mnoho práce a je v naší i cizí historické literatuře, věnované dané problematice, naprosto bezpříkladná . Proto si rozhodně zasluhuje zveřejnění v plném rozsahu. Vadou je, že představuje po formální stránce jakési vybočení ze struktury a logické vazby díla, což lze po mém soudu snadno napravit tím, že bude označena ne jako 10. kapitola, nýbrž jako ''exkurz". Na celkové kvalitě této knihy to rozhodně nic neubere, naopak ji učiní o to více čtivější a přitažlivější.
Ve svém celku se jedná o vskutku fascinující vědeckoanalytickou monografii s širokým a hlubokým záběrem do dosud neznámých a nepoužitých bankovních a úředních pramenu, se spoustou nových důkazů a kritických pohledů na zrůdnou praxi německého fašismu, na holocaust, speciálně na arizaci v podnikatelské sféře a na ty, kdo ji s pomocí KdD prováděli. Po mém soudu znamená tato práce velký přinos k sociálně hospodářským dějinám druhé světové války a protektorátu vůbec a ke stále aktuálním česko-německým vztahům zvláště. Jsem rád, že jsem mohl takové dílo posuzovat a náležitě ocenit jeho četné kvality, mimořádnou objevnost a vysokou materiálovou fundovanost. Máme před sebou nepochybně významný počin české historické vědy, který zasluhuje nejvyššího uznání. S tímto vědomím vřele doporučuji nakladatelství Karolinum, aby s touto atraktivní prací co nejdříve, seznámilo historiky i širší veřejnost.
Z recenzního posudku: prof. Phdr Zdeněk Jindra, CSc.
Závěrem tak snad možno učinit dvojí konstatování. Prvním je zdůraznění faktu, že publikace „Arizace“ a arizátoři představuje nepochybně vynikající analytickou monografii, využívající doposud nepříliš probádaných archivních materiálů (zejména fondy KdD). To umožní čtenáři nahlédnout do zákulisí vyvlastňování židovského majetku a na motivaci osob, které neváhaly se na tomto procesu aktivně účastnit a profitovat z neštěstí postiženého židovského obyvatelstva. Tím druhým pak budiž vyjádření uspokojení nad skutečností, že ani česká historiografie nepřivírá oči nad tak palčivým a dosud živým problémem, jakým „arizace“ židovského vlastnictví bezesporu je, a přispívá tak svojí splátkou za desítky let mlčení, jež se nad touto historickou křivdou, umocněnou i poválečným selháním při řešení restitucí židovského majetku, vznášelo a místy zůstává stále neprolomeno.
Helena Matulová, René Petráš (Právně-historické studie č. 38)
