Pedagogicko-výzkumná práce o české cestě privatizace, dílo tří ekonomů, přináší tři příspěvky, jež tematicky pojí institucionální pohled na vybrané problémy transformace české ekonomiky. První studie (Karel Kouba) se zabývá teoretickým zázemím transformačních programů. Druhý příspěvek (Ondřej Vychodil) zkoumá závislost restrukturalizace podniků na koncentraci vlastnictví a dopady postprivatizační koncentrace vlastnictví v rukách domácích investorů na výkonnost privatizovaných podniků. Třetí příspěvek (Jitka Roberts) se zabývá originálním popisem pozorovaných vzorců chování nových soukromých vlastníků k privatizovaným podnikům.
ÚVOD
1. TRANSFORMACE A PRIVATIZACE V PŮVODNÍCH PŘEDSTAVÁCH A TŘINÁCT LET POTÉ
1.1 Hrbolatá cesta přehodnocení „naivních a zjednodušených“ představ transformačních procesů
l.2 Privatizace
Přílohy
Literatura
2. DOPADY POSTPRIVATIZAČNÍ KONCENTRACE VLASTNICTVÍ NA VÝKONNOST ČESKÝCH PODNIKŮ
2.1 Privatizace v českém zpracovatelském průmyslu
2.2 Vliv vlastnické koncentrace – Hypotéza
2.3 Empirické ověření
Závěr
Literatura
Zdroj dat
3. PRIVATIZAČNÍ A ÚVĚROVĚ HRY V PRŮBĚHU VELKÉ PRIVATIZACE
3.1 Finanční a vlastnické hry v souvislosti s privatizací – privatizační hry
3.2 Situace bank v souvislosti s velkou privatizací – úvěrové hry
3.3 Závěr
Literatura
Výroční zprávy, statistické ročenky a jiné odborné publikace
Rozhovory a poskytnutá data
ZÁVĚR
ABSTRAKT
SUMMARY
VÝTAHY Z OPONENTSKÝCH POSUDKŮ
Karel Kouba se ve své části díla nazvané ?Transformace a privatizace v původních představách a třináct let poté" věnuje především teoretickým náhledům na transformační a privatizační proces. Cenné je už úvodní konstatování, že žádný z modelů privatizace nebyl derivátem jednoho směru ekonomického myšlení: "Hetrodoxní, jinověrný, eklektický vzorec počátečních transformačních přeměn není jednoznačně přiřaditelný žádnému směru soudobé značně diverzifikované ekonomické teorie. Nezapadá do často diskutovaného schématu liberálního versus neliberálního konceptu. Je příznačné, že v české ekonomické, sociologické, politologické i mediální obci tento eklektický vzorec počátečních systémových přeměn není reflektován a je zcela zastíněn značně ideologizovanou diskusí o (ne)selhání liberalismu."
Pokud jde o část II. ?Dopady postprivatizační koncentrace vlastnictví na výkonnost českých podniků" z pera Ondřeje Vychodila, oceňuji poctivou snahu autora doprovodit privatizační úvahy nějakými relevantními ?tvrdými" daty. Popis privatizace a privatizačních praktik je nesmírně složitý proto, že najít soubory spolehlivých dat na úrovni, které by umožnily širší ekonometrickou analýzu, je úkol téměř nadlidský.
Studie začíná přehledem privatizovaného majetku celkem, musím tento přehled značně ocenit, protože v této aktualizované a schematizované (tab. 1) podobě jsem ho dosud neviděl. Autor ovšem zároveň citlivě upozorňuje na problematičnost takového souhrnného vyjádření s ohledem na nesrovnatelnost a nedosažitelnost některých dat. Cenný je nepochybně i popis reálného chování podniků a jejich vlastnického, manažerského a regulačního rámce. To úvahy rozšiřuje a dává nepochybně plastičtější obraz reformní reality.
Část sepsaná Jitkou Roberts byla pro mne zajímavou také proto, že jsem se sám před léty pokusil popsat podobné procesy. Samozřejmě paní Roberts (a O. Vychodil v předchozí kapitole) stejně jako kdysi já můžeme popsat jen některé příklady podobných jednání, neboť vynalézavost českých privatizátorů byla jistě ohromující a naše poznávací schopnost je oproti tomu omezená. Není ovšem cílem podat vyčerpávající popis, je však důležité naznačit směry a způsoby takových jednání. Omezujícím faktorem takových analýz samozřejmě zůstává to, že nemáme nástroj na kvantifikaci podobných procesů. Ale to už je osudem ekonomického výzkumu, že právě ty nejzajímavější informace nám zůstávají přinejmenším zčásti skryty.
Jako celek pak považuji předložené dílo za jeden z nejzdařilejších pokusů o popis vybraných stránek českého privatizačního procesu. Z těchto důvodů doporučuji spis k urychlené publikaci, která nepochybně vyvolá ohlas a následnou diskusi české ekonomické obce.
Z recenzního posudku: Jiří Havel
Většina událostí, které autoři v knize popisují, se odehrála před deseti až patnácti lety. Ačkoliv s důsledky těchto událostí žijeme dodnes, oprávněně se můžeme ptát, zda mají ještě jiný význam než historický. Domnívám se, že mají. Hlavně tehdy, jsme-li ochotni se z nich poučit. Kniha Privatizace bez kapitálu se snaží čtenářům sdělit, jakým způsobem.
Luděk Rychetník (Ekonom 19/2006)
Podle mého názoru by se kniha mohla (a snad také i měla) stát jedním za základních textů, s nímž by se měli seznamovat studenti a další zájemci o vývoj v Československu a později v České republice 90. let, protože jeho souvislosti často nelze bez poznání těchto nejrůznějších „her“ vůbec pochopit.
Kuděj 2/2006
