Publikace se zabývá politickou situací ve Střední Asii, v regionu, který byl již od dob nejstarších civilizací přitažlivý, zejména z tranzitních důvodů (hedvábná stezka), pro tehdejší velmoci a jemuž nepopulární úloha být předmětem mocenského zájmu silnějších států zůstala dodnes.
Od obecné charakteristiky regionu s přihlédnutím k přírodním podmínkám, k historii dávné i sotva minulé, sociálním i náboženským otázkám a mezinárodnímu vlivu na stabilitu středoasijských států přechází autor k podrobnému rozboru politického systému v jednotlivých zemích Střední Asie - v Uzbekistánu, Turkmenistánu, Tádžikistánu a Kyrgyzstánu. Text doplňují souhrnné tabulky, přetisk vybraných politických dokumentů a stručné biografie významných osobností středoasijské politiky. Kniha přináší srozumitelný a přehledný výklad, který čtenáři umožní poučený vhled do politické situace této, v posledních letech ostře sledované, oblasti.
Úvod
Literatura
Obecná charakteristika regionu
Geopolitické předpoklady Střední Asie
Světové a regionální velmoci ve Střední Asii
Konfliktní faktory Střední Asie
Uzbekistán - regionální velmoc s regionálními problémy
Základní vymezení a geopolitické postavení země
Politický systém
Tradiční sociální a mocenské struktury
Státní ideologie
Etnická problematika
Charakteristika vnitropolitického vývoje
Turkmenistán - nejautoritativnější z autoritativních
Základní vymezení a geopolitické postavení země
Politický systém
Ideologie
Tradiční sociální struktury
Etnický faktor
Charakteristika vnitropolitického vývoje
Perspektivy
Tádžikistán - v centru nebo na okraji?
Základní vymezení a geopolitické postavení země
Politický systém
Ideologie Tradiční sociální a mocenské struktury
Charaktenstika vnitropolitického vývoje
Kyrgyzstán - autoritářský režim v demokratickém plášti
Základní vymezení a geopolitické postavení země
Politický systém
Tradiční sociální struktury a politické elity
Ideologie
Etnický faktor
Charakteristika vnitropolitického vývoje
Perspektivy
Závěr
Perspektivy dalšího vývoje regionu Střední Asie
Změna současných režimů
Biogiafie významných osobností
Kyrgyzstán
Tádžikistán
Turkmenistán
Uzbekistán
Přílohy
Geopolitická mapa Střední Asie se vztahy velmocí
Geopolitická mapa Střední Asie ve vztahu ke geopolitickým subjektům
Smlouva o míru a národním usmíření v Tádžikistánu
Protokol mezi prezidentem Republiky Tádžikistán E. Š. Rahmónóvem a vedoucím představitelem Sjednocené tádžické opozice S. A. Núrím
Turkmenistán - schéma mocenských vztahů
Uzbekistán - přehled vysokých státních a stranických představitelů od roku 1959 do 90. let
Uzbekistán: schéma uspořádání politické moci
Významné geografické názvy přejmenované po roce 1991
Bibliografie
Jmenný rejstřík
Summery
Seznam tabulek
PhDr. Slavomír Horák se ve práci pokusil o syntetické zpracování v české literatuře minimálně zmapovaného regionu, jehož studiu se soustavně věnuje již několik let, včetně vlastních výzkumů v oblasti. Sledovaná problematika nebyla dosud v podobném záběru zpracována.
Práce podává analytický výklad vnitřního vývoje ve státech Střední Asie. Klíčovým přínosem je především rozbor vnitropolitických procesů v rámci nejvyšší hierarchie jednotlivých středoasijských států v kontrastu s formálně ustanovenými politickými strukturami a mechanismy s víceméně reprezentativní rolí (parlament, ústava, volby).
Autor přistupuje k hodnocení autoritářských režimů ve Střední Asii realisticky a ukazuje nevyhnutelnost podobného vývoje v místních společnostech, založených na systému klientelistických a klanových vazeb. V textu je několikrát logicky naznačena paralela tohoto vývoje s podobnými režimy na Blízkém Východě. V některých místech je vidět pouze výběrové řazení faktů, což však není na úkor přehlednosti práce a dá se také vysvětlit neúplnou heuristickou základnou, která přes veškerou snahu (vlastní výzkumy v regionu) nemohla býí zajištěna z důvodů nezávislých na autorovi. Použity materiál, často tendenčního charakteru (oficiální i opoziční publikace), je vsak zhodnocen kriticky a se znalostí věci. Vhodnou a nedílnou součástí práce jsou přílohy, které přinášejí bohatý faktografický materiál (biografie, dokumenty) i přehledná schémata.
Závěrem lze podotknout, že práce je nepochybně průkopnickým činem v české literatuře a najde si svého čtenáře především z řad politologů, historiků nebo odborníků na okolní regiony (Blízký východ, Rusko) ve smyslu srovnávacího materiálu.
Z recenzního posudku: Doc. PhD. Eduard Gombár, CSc.
