Publikace si klade za cíl seznámit čtenáře s tím, jak by mohly biologické bojové prostředky fungovat v rukou teroristů, a se skutečným rozsahem a riziky případného biologického ohrožení. Vedle základních informací o biologickém terorismu autor detailně charakterizuje příznaky a průběh neštovic, antraxu, moru, tularémie, brucelózy, vozhřivky, Q-horečky, alfavirové encefalitidy, vztekliny, transmisivních flavivirových nákaz (např. žluté zimnice), hemoragických horeček (např. horečky Eboly) a lymfocytární choriomeningitidy.
1. CO JE BIOTERORISMUS?
1.1 Různé formy užití biologických zbraní
1.2 Úvahy útočníkovy o volbě druhu mikrobů
1.3 Jací jsou to vůbec lidé?
1.4 Co je charakteristické pro účinky biologických prostředků?
1.5 Vstupní brány pro infekční zárodky
2. ČÁST SPECIÁLNÍ
2.1 Neštovice
2.2 Antrax – uhlák – sněť slezinná
2.3 Mor
2.4 Tularémie – zaječí nemoc
2.5 Brucelóza
2.6 Malleus – vozhřivka (vozher)
2.7 Q-horečka
2.8 Americké alfavirové encefalitidy
2.9 Vzteklina – rabies – lyssa
2.10 Skupina transmisivních flavivirových nákaz
2.11 Skupina hemoragických horeček a nebezpečných nákaz s mezilidským přenosem
2.12 Virus lymfocytární choriomeningitidy
3. IONIZUJÍCÍ ZÁŘENÍ A INFEKCE
4. OHROŽENÍ POŽIVATINAMI NAKONEC
ZÁVĚR
Jak se bránit proti strachu z bioteroru?
LITERATURA
REJSTŘÍK
Předkládaná publikace se zařadí mezi několik aktuálně vydávaných publikací k dané problematice. V žádném případě se nejedná o duplicitu se stávajícím spektrem, neboť autor jako svého času renomovaný odborník zejména v otázkách aerosolů poskytuje řadu historických i jinak velmi zajímavých faktů.
Po formální stránce je práce sepsána na 65 stranách textu bez textových úprav včetně odkazového aparátu. Text není doplněn graficky ani schématy ani obrázky, což může být pro laickou veřejnost na škodu. Za uvážení stojí sjednocení názvů jednotlivých onemocnění (např. český název a v závorce alternativy či zahraniční synonyma). Autor rovněž používá frekventně pojem bioteror alternativně k bioterorismu, v současnosti se spíše preferuje bioterorismus, avšak výše uvedené vyjádření nemusí být na škodu věci.
Mezi nejzdařilejší části práce patří nepochybně speciální část popisující jednotlivé nosologické jednotky seřazené podle potenciálního rizika zneužití. Této části se prakticky dá vytknout jen velmi málo.
Z recenzního posudku: doc. MUDr. Roman Prymula, CSc. PhD.
