Publikace obsahuje 46 ukázek dokumentů zaměřených k českým sociálním dějinám po roce 1918. Každý dokument obsahuje název otištěného pramene, dobu vzniku, stručný úvod zařazující text do dobového kontextu a okolností jeho vzniku, vlastní edici dokumentu a poznámkový aparát. Čítanka je určena pro seminární cvičení historických oborů, zejména pro zájemce o obor sociálních dějin.
Předmluva (a slovo závěrem) - Zdeněk Kárník
Úvod - Jana Čechurová
1. Ukázka z matriky chovanců Domova pro děti opuštěné a osiřelé
2. Vyhlášky a nařízení Slovenské sovětské republiky a Maďarské Rudé armády
3. Cesta českého aristokrata Františka Schwarzenberga k samostatnému republikánskému československému státu
4. Korespondence o všedních starostech Hany a Edvarda Benešových
5. Petice za zákaz kořalky
6. Dotazník zjišťující rozšířenost pití alkoholu mezi českou mládeží
7. Účty z domácnosti Karla Kramáře
8. Ukázky faksimile z rukou psané kroniky městečka Tasova z let 1922 - 1929, pocházející z pera básníka a faráře Jakuba DEMLA
9. Výběr z prvního projevu generálního tajemníka Komunistické strany Československa Klementa Gottwalda v Národním shromáždění 21. prosince 1929
10. Výběr z encykliky papeže Pia XI. "Quadragesimo anno"
11. Memorandum Vdané ženy ve státních službách
12. Přihláška k starobnímu a invalidnímu pojištění u "Všeobecného pojišťovacího ústavu pro zřízence v Praze"
13. Politická karikatura ve službách národnostního boje, fašismu a protifašistického odporu.
14. Zpráva o výsledku zednářské "Vyvařovací akce", prováděné v zimním období 1936-37 sestrami, sdruženými ve "Skryté bídě" na Karlově
15. Vyhnání Čechů z pohraničí 1938
16. Vyhláška předsedy vlády ze dne 29. září 1939 o zavedení odběrních lístků na potraviny č. 215 / 1939 Sb.
17. Zájmy uprchlíků
18. Židovské předpisy v Protektorátu Čechy a Morava a vývoj rasového práva v Říši velmi podrobný přehled těchto předpis až do konce roku 1940
19. Z londýnského deníku Ivo Ducháčka
20. Za svobodu. Do nové Československé republiky
21. Zřízení ministerstva pro hospodářskou obnovu Československé republiky
22. Zpráva o činnosti exilového ministerstva sociální péče pro Státní radu
23. Článek Z. Fierlingera "Nejdřive jasnou myšlenu a program"
24. Zajišťování přísunu potravin za protektorátu ve světle soukromé korespondence
25. Zpráva ministra vnitra protektorátní vlády R. Bienerta pro E. Háchu o hospodářské situaci k 1. květnu 1942
26. Program představitelů agrárních stran v londýnském exilu
27. Činnost Čechoslováků v Huddersfieldu
28. Plán ústavního znovuvybudování ČSR
29. Náčrt programu Rady Tří zaslaný do Londýna E. Benešovi 1944, 23. srpna 1943
30. Zpráva M. Hanáka o situaci v Protektorátu zaslaná E. Benešovi do Londýna
31. Vyhláška k dopadení pachatele sabotáže
32. Praktický výcvik posluchaček Dvouleté školy ke vzdělávání sociálních pracovnic v Brně pro šk. r. 1943/4 a 1944/45
33. Program Ústřední rady odborů
34. Benešův projev při zahájení posledního období Státní rady v Londýně
35. E. Beneš o kontinuitě a revolučních změnách
36. Situační zprávy o náladě obyvatelstva
37. Rezoluce sjezdu Sdružení vysokoškolsky vzdělaných žen
38. Rezoluce Československého Abstinentního svazu
39. Pokusy o redefinici 'poslání' a postavení jednotlivých společenských vrstev - na příkladě inteligence.
40. Úryvek z vězeňských pamětí Vlastimila Klímy
41. Statistika školství v ČSR
42. Úpravy manželských záležitostí - zákon o rodině.
43. Vymezení genderových rolí
44. Zvláštní cesta k socialismu
45. Inscenace svátků
46. Ekologické hnutí - Brontosaurus
V dnešní době úzce specializovaných edic, které jsou dosud spíše "finanční" výsadou angloamerického a západoevropského dějepisectví. představuje záměr vydat antologii vybraných textů určité riziko. To spočívá především ve volbě odrážející metodický záměr autorů. Základní výhodou předložené publikace, která chronologicky navazuje na předchozí "čítanku", je ve srovnám s oběma výše uvedenými typy edic jejich "motivační" potenciál pro jakéhokoliv badatele. Nesoustředí se totiž v prvním plánu na "téma", nýbrž na různé typy pramenů, jejich interpretaci a následnou možnou "konstrukci" reality. Vede tedy ve skutečnosti k pochopení metodických obtíží práce s různými typy pramenů, jejichž vypovídací hodnota ve srovnání s předmoderní dobou silně kolísá. Dotýká se nejen dnes tolik diskutované otázky způsobu a smyslu historikovy práce. Zatímco specializované edice shromažďují spíše "data k problému'', jedná se v tomto případě (stejně jako v předchozím dílu antologie) o skloubení a "nabídku" typických i dobově výjimečných pramenů pro dnes frekventovaná i tradiční témata moderně pojatých sociálních dějin. Ve srovnání s předcházejícím dílem antologie (V/1), který nabízel vhled do pramenné základny v "dlouhé vlně", se v tomto případě autoři museli vyrovnat také s problémem, do jaké míry a jak "rychle" ovlivňují zásadní politické změny sociální strukturu modenu společnosti. Tripartitní volba časových období (prvorepublikové, válečné a poválečné) neodráží jednoduché kopírování "národních" a politických mezníků, nýbrž demonstruje právě skutečnost, jak promptně a zásadně reaguje moderní společnost na politické akry. Pětičlenný autorský tým provedl výběr z rozrůstající se škály pramenů tak, aby bylo možné nejen sledovat "fakticitní" rovinu moderních dějin, ale především klást si otázky týkající se samotného "řemesla" historikovy práce. Jistě ne vždy příjemné váhání nad výběrem pramenů vyvažuje fakt, že antologie nepůsobí jako "mrtvá" příručka pro studenty hotových "interpretací", nýbrž jako vpravdě pedagogicky odpovědný a profesionální korpus pro adepty seriózně pojatého studia. Tomu také odpovídá šíře druhů představených pramenů, v níž nechybějí (možná krátkodobě) módní prameny (např. inscenování novodobých festivit jako prezentace moci), ale ani "klasické" zdroje informací (např. vyhlášky, statistiky apod.).
Předkládaná edice je zároveň v dobrém slova smyslu "pasivním" průvodcem po různých typech pramenů sociálních dějin (řada z nich je publikována vůbec poprvé), který lze "jen" přijmout, avšak díky selekci také stimulujícím korpusem, který nabízí řadu možností pro rozhodováni badatelů stojících na křižovatkách svých vlastních zájmů. Lze si přát, aby byl naplněn jeden z cílů autorů - aby kterýkoliv typ dokumentu oslovil Čitatele natolik, aby postoupil další část cesty, tentokrát v záplavě originálů v archivních fondech.
Z recenzního posudku: Aleš Stejskal
Krátce před prázdninami vyšel již 6. svazek řady K novověkým sociálním dějinám českých zemí (Karolinum, Praha 2004). Víceméně pravidelně vydávané sborníky si kladou za cíl představit aktuální bádání v oboru sociálních (a hospodářských) dějin u nás. Čtenáři zde najdou řadu příspěvků k problematice postavení poddaných v raném novověku či středních vrstev v 19. a v první polovině 20. století. Své místo dostaly i teoreticky pojaté příspěvky týkající se dynamiky sociálních hnutí v novodobých dějinách. Sborník redakčně připravili Jana Čechurová a Jiří Štaif.
Kuděj 2004/2, Výběr literatury
