Proyectos políticos y culturales en las realidades caribeňas de los siglos XIX y XX

Proyectos políticos y culturales en las realidades caribeňas de los siglos XIX y XX

Ibero-Americana Pragensia Supplementum

Opatrný, Josef (ed.)

témata: iberoamerikanistika, historie
edice: Ibero-Americana Pragensia Supplementum

e-kniha, 1. vydání
vydáno: říjen 2016
ISBN: 978-80-246-3298-8
formáty e-knihy PDF
doporučená cena: 280 Kč

E-shop

Anotace

Monografie, na níž se podíleli historikové a literární vědci z Kuby, Francie, Španělska, České republiky a dalších států, pojednává o různých politických a kulturních projektech v karibské oblasti v průběhu devatenáctého a dvacátého století, přičemž je sledován proces jejich realizace, popřípadě důvody, proč zůstaly projekty nerealizovány. Společným zájmem hned několika odborníků je řešení otázky otroctví na Kubě v devatenáctém století, jehož likvidace byla současně problémem ekonomickým, sociálním a kulturním. Na tuto problematiku pak navazují další autoři zabývající se literárním projekty dvacátého století, v nichž je sledován odkaz na africké dědictví v literaturách karibských ostrovů.

Recenze

Centrum iberoamerických studií Filozofické fakulty UK pořádá již po dvacet let mezinárodní (transatlantická) mezioborová sympozia k problematice kubánských dějin, zasazených do širokého latinskoamerického a v řadě ohledů samozřejmě také španělsko-imperiálního kontextu. Na této bázi (z konference v roce 2015) vznikl také sborník devětadvaceti příspěvků o politických a kulturních projektech, realizovaných i z nejrůznějších důvodů neuskutečněných v epoše od konce 18. do konce 20. století.
Knihu otevírá – po úvodu z pera Josefa Opatrného – studie Allana J. Kuethe o situaci města Havany v rámci španělských imperiálních reforem 18. století. Ty, spolu s přechodem Španělska do role „nacionální“ říše, proměňovaly i dosud privilegované postavení ostrova Kuby jako ústředního území španělsko-amerických držav. Další články se týkají proměn politické situace ostrova i ostatních kolonií, politických liberalizačních konceptů, cenzury, ale i deportací opozičních kubánských politiků. Jiné studie se zaměřují na důsledky technických inovací (například počátky kubánské pobřežní paroplavby) a samozřejmě v celé sérii textů na – z různých úhlů nahlíženou – tematiku otroctví, jeho ekonomické rentability i snah o jeho odstranění. K tomu se řadí příspěvky o kulturní roli afrokubánských kulturních transferů. Podstatná skupina článků je zaměřena na kulturní a vzdělávací projekty. Tak například studie dvojice autorů C. Naranjo-Orovio a M. A. Puig-Samper se zaměřila na snahu širokých intelektuálských a politických kruhů ve Španělsku i Latinské Americe (podstatná tu byla i podpora projektu, přicházející z USA) počátku 20. století o etablování moderních univerzit ve Španělsku, na Kubě a v Portoriku. Škála zájmu dalších autorů sahá od problematiky mortality a demografického vývoje na Kubě druhé poloviny 19. století
(R. Borrego Moren) až k výsledkům orálního výzkumu politického angažování se kubánských žen proti Batistově diktatuře (M. Ramirez Chicharro). Tři referáty pocházejí z pera pražských badatelů: Josef Opatrný napsal studii o kubánském spisovateli, organizátoru kulturního života 30. a 40. let 19. století a kritikovi otroctví Domingovi del Monte. Peter Hertel zkoumal španělskou obnovenou anexi Santa Dominga v letech 1861–1865. Ukázal, že elity od Haiti odtržené Dominikánské republiky se pokoušely najít v náruči „mateřské země“ mocenskou oporu proti lokálním konkurentům. A konečně v Praze působící Sigfrido Vázquez Cienfuegos podává přehled historie českého zájmu a posléze výzkumu dějin Latinské Ameriky od „Spisu o nových zemích a novém světě“ Mikuláše Bakaláře z roku 1506 po působení Josefa Polišenského, Bohumila Baďury a Josefa Opatrného. Těžiště leží samozřejmě ve stručném přehledu úctyhodných pedagogických a zejména vědeckých výkonů Centra iberoamerických studií.

Jiří Pešek, český časopis historický (The Czech Historical Review), č. 2 2018, ročník 116, str. 600



Nejnovější tituly v edici