Barokní architektura v Čechách

Kolektiv historiků umění z Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR přináší ucelený pohled na příběh barokního stavitelství v Čechách a shrnuje výsledky dosavadního bádání do velkoryse koncipované monografie. Autoři se věnují nejen tvorbě špičkových architektů, jakými byli Jan Blažej Santini-Aichel nebo Kilián Ignác Dientzenhofer, ale také dílu méně známých regionálních tvůrců, kterým dosud nebyla věnována patřičná pozornost. Výklad je zasazen do širších kulturních a společenských souvislostí 17. a 18. století. Publikace je vybavena bohatým obrazovým materiálem, který zahrnuje reprodukce dobových plánů, půdorysy jednotlivých staveb a především vynikající fotografie Vladimíra Uhra a Martina Micky.

Řada zajímavých stavitelů vrcholného baroka v Čechách se v této publikaci poprvé vynořila z vod řeky Léthé a povětšinou byla dosud známa jen úzkému okruhu odborníků. Vedle tradičních ohnisek barokní kultury je podrobně zaznamenáno dění v regionech a otázky rustikalizace v podobě „selského baroka“. Z doplňkových studií je zajímavá kapitola o uplatnění štuku v architektuře, o funkční dispozici zámeckých staveb a o barokní zahradě.
Značný počet autorů nabízí rozmanitost pohledů a obsáhlou šíři současného výzkumu, soustředěného zejména na problematiku uměleckého stylu. Sjednocujícím textem jsou pak čtivě napsané kulturněhistorické kapitoly Víta Vlnase, které prostupují celou knihou. Publikace je bohatě vybavena obrazovou dokumentací a nádheru i velkolepost baroka navozují působivé fotografie Vladimíra Uhra a Martina Micky. Pro toho, kdo hledá informace, bude Barokní architektura v Čechách jako obsáhlá syntéza svým záběrem první tohoto druhu nadlouho cenným zdrojem poznatků.
Petr Kováč (Právo, novinky.cz )

Kolektivní práce Barokní architektura v Čechách (767 str.) je kniha skvostná. Ale ne proto, že české baroko je skvostné, nýbrž proto, že mistr knižní grafiky Zdeněk Ziegler jí dal krásný kabát. Nakladatelství Karolinum nešetřilo na ničem (vazba v tvrdých deskách potažených tmavě modrým plátnem, kvalitní papír, vzorný tisk v Příbrami) […].
Jaromír Slomek (Týden.cz)

Rozsáhlou publikaci o barokní architektuře Čech, která shrnuje bádání posledních let, připravili historikové umění z Karlovy univerzity a Akademie věd. Autoři se věnují nejen slavným špičkovým architektům, ale i dílu méně známých regionálních tvůrců, doplňují kontext studiemi o vztahu barokní architektury a sochařství, malířství či krajiny, publikují dosud neznámé plány či archiválie, některé stavby představují vůbec poprvé a jiné v zásadně nové interpretaci.
Rozměrná kniha Barokní architektura v Čechách má přes 700 stran, jejími hlavními autory jsou Petr Macek, Richard Biegel a Jakub Bachtík. Iniciátorem knihy však byl historik umění Mojmír Horyna, jehož hlavním životním zájmem byla barokní architektura.
ČTK, Archiweb.cz

Kniha Barokní architektura v Čechách je jednou z nejlepších odborných monografií, které byly po roce 1989 publikovány v České republice.
Její text, pojednávající o vzniku hodnotných architektonických děl a o životních osudech jejich tvůrců, je napsán na vysoké odborné úrovni, ale zároveň natolik srozumitelně, aby motivoval každého zájemce k návštěvě co největšího počtu architektonických staveb i krajinných kompozic, které jsou cennou součástí našeho kulturního dědictví.
Stanislav Vaněk (Deník Jičínsko, 25. 7. 2015, str. 8)

První dojem z knihy je ohromující, k čemuž přispívá kvalitní a bohatý obrazový doprovod, vyváženě kombinující nové profesionální fotografie velkého i menšího formátu (převážně od Vladimíra Uhra a Martina Micky) s reprodukcemi historické plánové dokumentace a kresbami půdorysů. Střízlivý layout Zdeňka Zieglera pracuje s patkovým písmem ve statích a bezpatkovým v popiskách ilustrací a v poznámkách. Písmo má drobný formát a jeho dvousloupcová hustá sazba jako by vzdorovala povrchnímu „surfování“ a nutila zájemce ke koncentrovanému čtení od začátku do konce.
A to se rozhodně vyplatí. Vlastně je to hlavní věc, která by měla z tohoto komentáře vyplynout: přečtěte si Barokní architekturu v Čechách od začátku do konce, a to i v případě, že nejste specialisté – „barokáři“.
Martin Horáček (Zprávy památkové péče, roč. 77, č. 1–2/2017, str. 157–9)

Když dostane čtenář do ruky objemný svazek se syntetizujícím názvem Barokní architektura v Čechách, zaujme jej patrně nejdříve jeho fyzická podoba: hmotnost umocněná kvalitním papírem (tolik důležitým pro obrazový doprovod), počet stran blížící se číslu 770, velkorysý formát a pohled do klenby kostela sv. Maří Magdaleny v Karlových Varech na přebalu. Nakladatelství Karolinum, které knihu vydalo ve spolupráci s Univerzitou Karlovou, skutečně nešetřilo na technickém provedení publikace, jíž vévodí množství neobyčejných fotografií. Za ty patří velké uznání dvojici Vladimír Uher – Martin Micka, jejichž podíl na celé knize a kvalita provedených fotografií z nich činí plnohodnotné spoluautory a nikoli pouze vykonavatele vůle tvůrců hlavního textu. Mnohdy až ohromující dojem z obrazové části recenzovaného díla je zvýrazněn tím, že fotografie jsou většinou otištěny v černobílém provedení, které patřičně zdůrazňuje „čistotu“ architektonických linií a do značné míry filtruje rušivé vlivy pestrobarevného okolí.
Jiří Hrbek (Český časopis historický, č. 1/2018, str. 224–8, str. 49)