Sborník přináší texty z mezinárodní konference Santini and Italy, která se v červnu 2023 konala v Římě. Augusto Roca de Amicis ve svém příspěvku popisuje podstatu strukturálních vztahů Santiniho díla k italské architektuře. Pavel Kalina se zabývá vývojem santiniovských bádání v uměleckohistorické literatuře 20. a počátku 21. století, jež se stala základem populárního obrazu u širší veřejnosti. Richard Biegel ve svém příspěvku ukazuje, že zdroje Santiniho tvorby lze hledat nejen v italské, ale také ve francouzské architektuře, resp. ve francouzské traktátové literatuře. Michael Young svým textem poukazuje na souvislost mezi Santiniho architekturou a dobovou literární teorií a praxí, v níž se mísily různé jazyky a styly. Ulrich Fürst ve svém článku zdůraznil význam pocitu svébytnosti pro projekt klášterního kostela benediktinského kláštera na Rajhradě, jenž svou stavbou demonstroval nezávislost na břevnovském klášteře, pro který pracovali Dientzenhoferové. Johana Bronková se se zabývá vztahy mezi Santiniho architekturou a dílem velkého italského architekta Francesca Borrominiho. Marisa Tabarrini předkládá zcela novým objev - dosud neznámými plány Santiniho kostela sv. Petra a Pavla v Praze na Zderaze. Pro poznání fungování barokních staveb je důležitý článek Jakuba Řeháka, jenž analyzuje vodní a ventilační systém kláštera v Plasech. Naopak text Madleine Riedenklau je věnován literatuře pojednávající o klášteře a kostele v Sedlci. Irena Bukačová pak čtenáře seznamuje s minulostí i současností poutního areálu v Mariánské Týnici.