Vůle ke smyslu představuje autorský výbor z Franklových přednášek, které měl mezi lety 1946 a 1980. Jejich základní téma je následující: Člověk je tvor hledající smysl (logos) a poskytnout člověku pomoc v jeho hledání je jedním z úkolů psychoterapie - a to především Franklem koncipované logoterapie. Výbor doplňuje příspěvek Franklovy žačky Elisabeth S. Lukasové o validizaci účinků logoterapie a Logo-test k měření životní smysluplnosti a jejího opaku - existenciální frustrace. Jedná se o jednu z nejznámějších Fraklových knih, která byla v tomto vydání obohacena o stať "Alpinismus a patologie ducha doby".

Viktor E. Frankl (1905-1997) byl profesorem neurologie a psychiatrie na Vídeňské univerzitě a profesorem na United States International University v Kalifornii a dalších amerických univerzitách. Je tvůrcem tzv. logoterapie a existenciální analýzy jakožto "třetího vídeňského směru psychoterapie", který se zaměřuje na hledání smyslu v lidském životě. Ve svých knihách Frankl mimo jiné využil své zkušenosti vězně nacistických koncentračních táborů.