Publikace představuje na základě studia dostupných archivních pramenů 15 dnes většinou zapomenutých lokálních poutních míst oblasti Českého středohoří na území dnešního Ústeckého kraje (převážně z období 17. - počátku 19. století). V porovnání se sousední podkrušnohorskou pánví, v níž leží nejvýznamnější mariánská poutní místa litoměřické diecéze zde převažují světecká, resp. christologická či trojiční patrocinia (např. areál kaple sv. Blažeje v Lužicích, sv. Jakuba v Lahovicích, kostel sv. Barbory v Dubicích, kaple sv. Jana Křtitele pod Plešivcem u Kamýku, kaple sv.Víta v Sinutci, kaple sv. Jana Nepomuckého ve Vlastislavi, kalvárie nad Ostrým). Mariánskými poutními místy byl kostel sv. Jiljí v Bečově s gotickou mariánskou sochou, kostel Narození Panny Marie v Trmicích, mariánské kaple v Kostomlatech pod Milešovkou, v Teplé a poblíž Mírkova (zčásti zahloubená do skály). V západní části Českého středohoří je výrazné zastoupení poutních míst vzniklých při studánkách, jejichž vodě byly většinou připisovány léčivé účinky. Za architektonicky i krajinotvorně nejhodnotnější lze označit kalvárii nad Ostrým a areál poutního kostela Nejsvětější Trojice na Gottesbergu u Verneřic. Některé z těchto míst postihla ve 2. polovině 20. století likvidace (Gottesberg, Mírkov) či devastace; přes současné oživení však stále dvěma z nich hrozí nebezpečí zániku (Lahovice, Lužice).