Vztah Viktora Dyka a T. G. Masaryka se postupně vyvíjel v průběhu první třetiny dvacátého století a obrážel procesy a proměny, jimiž tehdy procházela česká národní společnost. Po většinu tohoto času to byl vztah konfliktní, ale nechyběly v něm ani momenty souznění a období spolupráce.

V jeho centru ležely různé ideové a politické postoje obou mužů v dobovém národně emancipačním zápase, zároveň jej však ovlivňoval i generační rozdíl mezi nimi, jejich odlišné estetické cítění, značně protikladný lidský naturel a konečně osobní resentimenty.

Studie poprvé synteticky zachycuje historii těchto sporů a srovnává různá pojetí češství, české a československé státnosti, jež se v nich střetala. Přitom objevuje, že v některých ohledech měli oba protivníci k sobě blíže, než by se navenek zdálo a než si sami uvědomovali.