Prof. PhDr. Petr Wittlich, CSc., bezpochyby největší znalec české malby v období secese, přináší ve své nejnovější knížce zasvěcený obraz české malby od 80. let 19. století do roku 1918. Poskytuje čtenáři erudovaný výklad období, kdy se malířství ve třech generačních vlnách "secesí" vymaňovalo z tísnivé akademičnosti rakousko-uherské monarchie a nabývalo na svébytnosti. Autor tyto zásadní proměny českého malířství sleduje ve dvou liniích: jednak je to aspekt institucionální, zahrnující zakládání spolků, časopisů, reformy uměleckých škol, stipendijní pobyty, výstavy… s důrazem na Prahu; druhým hlediskem je utváření stylu, výrazu, frekvence výtvarných motivů a reflexe dané reality v tvorbě velkých malířských osobností naplňujících i přesahujících tradičně myšlenou "secesi". Zvláštní závěrečný oddíl tvoří biografické medailony umělců.
Povaha české secese
První vlna
Učitelé
Melancholie konce století
Požadavky modernosti
Citový základ
Moderní malíři SVU Manes
Třetí česká secese
Český kubismus
Revival symbolismu
Moderna v tísni
Kosmické inspirace a František Kupka
Předložený rukopis chystané knihy prof. Dr. Petra Wittlicha, předního znalce umění secese a složitého, názorově rozrůzněného údobí konce 19. a počátku 20. století, navazuje na publikace, články, přednášky a poznatky, které mezinárodnímu stylu secese věnoval a jimiž zajistil českému secesní umění pevné místo v evropském kontextu. Z pozice hluboké znalosti a vědecké zralosti se tentokráte v jisté souhrnnosti soustředil na problematiku českého malířství, v němž se styl secese projevil až kolem roku 1900 a navíc méně výrazně než tomu bylo v ostatních zdejších uměleckých oborech.
Prostřednictvím promyšlené, vzájemně provázané struktury 12 historicky a temeticky zaměřených kapitol, sledujeme nelehký proces změn v někdejší rakousko-uherské monarchii. Autor ho vede paralelně po dvou vzájemně se podmiňujích liniích: institucionálními proměnami způsobenými generačními vlnami "secesí" (zakládání nových spolků, časopisů, proměna výstavní aktivity nových korporací, reformy umělekých škol), probíhajícími od poloviny 80. let 19. století v kulturních centrech střední Evropy (Mnichov, Vídeň, Berlín, Praha). Důraz je položen na dění v Praze, kde instituciální a názorové proměny vyvolaly v průběhu 30 let tři vlny "secesí". Jejich přičiněním nabývalo české umění potřebnou svébytnost a postupně se dostávalo na evropskou úroveň.
Druhé souběžné hledisko se zaměřuje na stylotvornou problematiku, na proces nového pojímání života a skutečnosti odpovídající době a životním pocitům moderního člověka, na recepci nových malířských koncepcí podněcovaných evropskou - zejména francouzskou - aktuální uměleckou situací. Autor tento vývojový proces předkládá v tvorbě předních malířů české secese a motivickém zaměřením jejich děl (krajinomalba, téma figury v náladové krajině aj.); rozkrývá klíčové pojmy (nálada, melancholie, patos, modernost ad.), zabývá se revivalem symbolismu na počátku 20. století a jeho sepjetím s moderním výtvarným jazykem. Společným jmenovatelem obou těchto hledisek a tmelem 12 kapitol je formování českého moderního výrazu, nabývajícího na počátku 20. století názorovou pluralitu souměřitelnou s evropským děním. Příběh malířství proto zákonitě uzavírá abstraktní tvorba Františka Kupky, inspirovaná kosmologickou symbolikou a pojímaná jako vrcholný důsledek secese.
Wittlichova kniha tvoří ucelené dílo. Provází ji sto reprodukcí významných obrazů a v závěru doplňuje seznam malířů, upřesněný základními životopisnými údaji. Čtenáři se tak dostává do ruky velice potřebný, souhrnně a jasně koncipovaný vhled do daného údobí a orientace v komplikované situaci českého secesního malířství. Velkou předností studie je vedle jazykové a myšlenkové vytříbenosti její čtivost a podnětnost.
Z recenzního posudku: PhDr. Mahulena Nešlehová
