Letecké bombardování Německa spojeneckými silami v roce 1940 podnítilo nacistické představitele k obnovení projektu, jenž vešel do povědomí pod názvem Erweiterte Kinderlandverschickung ("vysílání dětí na venkov", KLV).

Práce je věnována v českém prostředí takřka neznámému fenoménu z let druhé světové války, v jehož rámci německé úřady evakuovaly děti z průmyslových měst na západě a severozápadě Německa, ohrožených leteckým bombardováním. Velká část dětí přijížděla do Protektorátu Čechy a Morava, kde žila ve zvláštních výchovných zařízeních pod vedením Hitlerjugend.

Kniha se snaží postihnout třemi různými úhly pohledu projekt, který zasáhl přibližně 2,3 milionu německých dětí. Politické pozadí realizace projektu na říšské a protektorátní úrovni doplňují témata z každodenního života, sociálně-historická sonda přibližující realitu výchovného zařízení a dětské válečné prožitky. Závěrečná analýza poválečných interpretací KLV vycházející z metodologie paměťových studií nahlíží problematiku KLV v kontextu německého vyrovnávání se s nacistickou minulostí. Oproti tradičním vyprávěním o Protektorátu Čechy a Morava usiluje kniha o zhodnocení odlišné válečné zkušenosti a modifikaci obrazu protektorátního období.