Účast na sportovním dění nemusí mít vždy jen podobu osobní angažovanosti, neboť vedle vlastní sportovní aktivity hraje v životě mnoha lidí stejně důležitou roli i pasivní konzumace sportu, realizovaná sledováním sportovních soutěží. Forma sportovního diváctví má obdobnou historii jako aktivní sportování a tvořila ve všech historických obdobích významnou součást zábavy pro velké skupiny populace. Důsledkem byl zvyšující se význam diváctví jako společenského jevu a s ním také závažnost diváckých reakcí.
Autoři v předkládané knize rozebírají problematiku sportovního diváctví v prostředí České republiky a přinášejí výsledky z několikaletého intenzivního výzkumu u sportů s nejširší diváckou základnou. Kombinují hledisko sociologické, sledující vazby diváctví na celospolečenské jevy, se sociálněpsychologickým, jež zdůrazňuje provázanost některých aspektů sledovaného jevu s nejbližším sociálním okolím sportovních diváků. Vzhledem k pokračující globalizaci sportu mají uvedené poznatky širší záběr, mnohdy přesahují rámec jednotlivých států a mohou sloužit i k ovlivnění situace ve sportovní praxi.
Předmluva
1. Úvod do problematiky sportovního diváctví
1.1 Psychosociální aspekty sportovního diváctví
2. Sportovní diváctví jako výzkumný problém
2.1 Metody, soubor
3. Sociálně demografické charakteristiky sportovních diváků
4. Divácké motivace návštěvnosti, prožitky, reakce
4.1 Divácké prožitky sledovaného utkání
4.1.1 Divácká identifikace
4.1.2 Emoční odezva na sledované utkání
4.2 Divácké reakce
5. Agrese v diváckých reakcích
6. Chování sportovních diváků z kvalitativního hlediska
6.1 Projevy sportovních diváků během utkání
6.2 Skupinové jevy ve sportovním hledišti
6.3 Dynamika chování ve sportovním hledišti
6.4 Specifické divácké skupiny
6.5 Průběh sportovního utkání v projevech diváků podle jednotlivých sledovaných sportů
7. Hodnotová orientace sportovních diváků
7.1 Úvod do problematiky hodnot
7.2 Sport a problematika hodnot
7.3 Schwartzova teorie lidských hodnot
7.4 Hodnotové dimenze zjištěné u sportovních diváků
7.4.1 Analýza vlivu sociálně-ekonomických charakteristik na hodnotové dimenze u sportovních diváků
7.4.2 Srovnání hodnotových dimenzí u diváků jednotlivých sledovaných sportů
7.5 Srovnání agresivních a neagresivních diváků
8. Kazuistiky fotbalových fanoušků ze skupin ultras a hooligans
9. Závěrem
9.1 Možnosti regulace chování sportovních diváků z právního hlediska
10. Summary
Literatura
Snad společensky nejaktuálnějším a médii bohatě prezentovaným tématem dneška je fungování sportu jako jedné z forem masové kultury. S tím nepochybně nepřehlédnutelně souvisí i tématika sportovního diváka. Tím spíše, že - ke škodě sportu - narůstá popularita sportu jako vábivé formy diváckého zážitku, při souběžném snižování žádoucího objemu sportovně pohybových aktivit "sedavé společnosti". Je proto vítaným počinem tvůrčího kolektivu fakulty tělesné výchovy a sportu UK příprava textu "Divácká reflexe sportu", zkoumající zvolené téma mnoha rozměrně zaměřenou perspektivou psychosociálních aspektů. Počínaje sociálně demografickými charakteristikami, před silně aktualizující téma agrese na stadionech až po sociologizující aspekty relevantních problémů hodnotových orientací. Čtenář jistě uvítá i závěrečný text zaměřený na výběrovou kauzistiku fotbalových ultras a hooligans, stejně jako zamyšlení nad možnostmi a mezemi regulace diváckého chování.
Z recenzního posudku: Aleš Sekot
Publikace řeší problematiku sportovního diváctví jako významného celospolečenského jevu. Autoři a spoluautoři konstatují výsledky několikaletého výzkumu (GAČR), prováděného v podmínkách České republiky u atraktivních sportů - fotbalu, ledního hokeje, basketbalu, volejbalu, házené a florbalu. Převažují rozbory a analýzy, kde se prolínají hlediska sociologická, sociálně psychologická a sportovně psychologická s vazbou na celospolečenské dění, ale i demografické charakteristiky nejbližšího okolí dotazovaných respondentů -v počtu 6370 diváků.
Sportovnímu diváctví se dá připsat mnoho pozitivních funkcí, například získání nových zájemců pro aktivní sport, prožitky ze sledovaných utkání apod. Vedle toho jsou doprovázeny negativními projevy, diváckými výtržnostmi někdy násilím, které je vyprovokováno za určitých podmínek a zpravidla jen u specifických diváckých skupin. Z těchto důvodů je v jednotlivých kapitolách věnována pozornost oběma stránkám sportovního diváctví tak, aby pohled na tuto problematiku byl co možná nejširší.
Text je tříděn do několika relativně samostatných tematických celků. V úvodu se autor a spoluautoři zaměřují na stručný přehled sportovního diváctví včetně vybraných výzkumných sledování, převážně od zahraničních autorů. Nejedná se o komplexní analýzu dosavadních přístupů, ale o naznačení zaměření práce s následnou formulací vlastního výzkumného problému, popisem metod a souboru.
Třetí část přináší výsledky sociálně demografického složení sportovního publika na českých stadionech u zmíněných sportů jako nutné podmínky pro porozumění následným interpretacím. V kapitole čtvrté je analyzována motivace divácké návštěvnosti, divácké prožitky a divácké reakce, které tvoří okruh problémů obsahově navzájem souvisejících. Divácké prožitky sledovaných utkání se promítají do dílčích témat, zejména divácké identifikace, a emočních odpovědí, které vytvářejí konečné divácké reakce na konkrétní herní situace na hřišti. V kapitole páté je věnována zvláštní pozornost agresivním diváckým projevům, které patří k nejzávažnějším problémům sportovního diváctví v České republice vůbec.
V další části publikace se popisují výsledky dosažené kvalitativními metodami, zejména zacílené na chování sportovních diváků. Jedná se o data získaná pozorováním diváckých reakcí v přirozených podmínkách stadionů a hal, zachycují bezprostřední reakce publika na situační podněty plynoucí ze sledovaného střetnutí. Tak byla doplněna data získaná z dotazníků od diváků, např. skupinové jevy a dynamika chování v hledišti, chování specifických skupin, projevy diváků v jednotlivých sportech aj.
Sedmá část se věnuje tematice, která nebývá tak často zařazována ve výzkumných studiích o sportovním diváctví, a to problematice hodnotových orientací diváků. Jsou zde uvedena jak základní východiska, zejména Schwartzova teorie lidských hodnot, tak i výsledky jednotlivých hodnotových dimenzí sportovních diváků, ve vazbě na další zjištěná fakta popsaného souboru.
V poslední časti knihy jsou dokumentovány rozhovory s diváky, kteří se řadí mezi nejvíce agresivní skupiny (ultras a hooligans), a to jako kazuistiky. V závěrech jsou zmíněny regulace chování sportovních diváků z právního hlediska.
Kniha může sloužit jako reflexivní pohled na složitou problematiku sportovního diváctví s využitím poznatků získaných od diváků nejpopulárnějších sportovních her.
Uvedené poznatky mají širší záběr přesahující rámec České republiky, kdy zejména predikce chování sportovních diváků u nejpopulárnějších sportů, fotbalu a lední hokeje, mohou stanovit preventivní opatření proti vulgárnosti, agresivitě a násilí. Domníváme se, že uváděné výsledky, analýzy a komentáře od autora a spoluautorů jsou pro čtenáře této publikace velice zajímavé, v některých kapitolách i atraktivní.
Doc. PPublikace řeší problematiku sportovního diváctví jako významného celospolečenského jevu. Autoři a spoluautoři konstatují výsledky několikaletého výzkumu (GAČR), prováděného v podmínkách České republiky u atraktivních sportů - fotbalu, ledního hokeje, basketbalu, volejbalu, házené a florbalu. Převažují rozbory a analýzy, kde se prolínají hlediska sociologická, sociálně psychologická a sportovně psychologická s vazbou na celospolečenské dění, ale i demografické charakteristiky nejbližšího okolí dotazovaných respondentů -v počtu 6370 diváků.
Sportovnímu diváctví se dá připsat mnoho pozitivních funkcí, například získání nových zájemců pro aktivní sport, prožitky ze sledovaných utkání apod. Vedle toho jsou doprovázeny negativními projevy, diváckými výtržnostmi někdy násilím, které je vyprovokováno za určitých podmínek a zpravidla jen u specifických diváckých skupin. Z těchto důvodů je v jednotlivých kapitolách věnována pozornost oběma stránkám sportovního diváctví tak, aby pohled na tuto problematiku byl co možná nejširší.
Text je tříděn do několika relativně samostatných tematických celků. V úvodu se autor a spoluautoři zaměřují na stručný přehled sportovního diváctví včetně vybraných výzkumných sledování, převážně od zahraničních autorů. Nejedná se o komplexní analýzu dosavadních přístupů, ale o naznačení zaměření práce s následnou formulací vlastního výzkumného problému, popisem metod a souboru.
Třetí část přináší výsledky sociálně demografického složení sportovního publika na českých stadionech u zmíněných sportů jako nutné podmínky pro porozumění následným interpretacím. V kapitole čtvrté je analyzována motivace divácké návštěvnosti, divácké prožitky a divácké reakce, které tvoří okruh problémů obsahově navzájem souvisejících. Divácké prožitky sledovaných utkání se promítají do dílčích témat, zejména divácké identifikace, a emočních odpovědí, které vytvářejí konečné divácké reakce na konkrétní herní situace na hřišti. V kapitole páté je věnována zvláštní pozornost agresivním diváckým projevům, které patří k nejzávažnějším problémům sportovního diváctví v České republice vůbec.
V další části publikace se popisují výsledky dosažené kvalitativními metodami, zejména zacílené na chování sportovních diváků. Jedná se o data získaná pozorováním diváckých reakcí v přirozených podmínkách stadionů a hal, zachycují bezprostřední reakce publika na situační podněty plynoucí ze sledovaného střetnutí. Tak byla doplněna data získaná z dotazníků od diváků, např. skupinové jevy a dynamika chování v hledišti, chování specifických skupin, projevy diváků v jednotlivých sportech aj.
Sedmá část se věnuje tematice, která nebývá tak často zařazována ve výzkumných studiích o sportovním diváctví, a to problematice hodnotových orientací diváků. Jsou zde uvedena jak základní východiska, zejména Schwartzova teorie lidských hodnot, tak i výsledky jednotlivých hodnotových dimenzí sportovních diváků, ve vazbě na další zjištěná fakta popsaného souboru.
V poslední časti knihy jsou dokumentovány rozhovory s diváky, kteří se řadí mezi nejvíce agresivní skupiny (ultras a hooligans), a to jako kazuistiky. V závěrech jsou zmíněny regulace chování sportovních diváků z právního hlediska.
Kniha může sloužit jako reflexivní pohled na složitou problematiku sportovního diváctví s využitím poznatků získaných od diváků nejpopulárnějších sportovních her.
Uvedené poznatky mají širší záběr přesahující rámec České republiky, kdy zejména predikce chování sportovních diváků u nejpopulárnějších sportů, fotbalu a lední hokeje, mohou stanovit preventivní opatření proti vulgárnosti, agresivitě a násilí. Domníváme se, že uváděné výsledky, analýzy a komentáře od autora a spoluautorů jsou pro čtenáře této publikace velice zajímavé, v některých kapitolách i atraktivní.
Doc. PhDr. Petr Jansa, CSc., Česká kinantropologie, č. 4/10, ročník 14, str. 91
