... Psychologie osobnosti usiluje o poznání a pochopení člověka, jeho psychiky, stejně tak i o sebepoznání a sebeporozumění. Činí tak různým způsobem a s použitím různých metod. Všechny mohou být užitečné, ale žádná z nich není ta jediná a výlučná, která by mohla přinést objektivní poznatky trvalé hodnoty... Vědomí omezenosti možného poznání je důležitým předpokladem pro to, aby se výklad osobnosti nedostal do oblasti fikce, držel se reality a dosáhl dostupné míry přesnosti. Psychologie osobnosti není, resp. by neměla být, jen teoretickou disciplínou, ale i oborem, který je uplatnitelný v praxi, a proto je výklad zaměřen také na možnou aplikaci příslušných poznatků.
Z předmluvy autorky
Autorka prezentuje popis osobnosti a jejích aspektů, výklad nejvýznamnějších teorií osobnosti i koncepcí jednotlivých dimenzí. Uvádí zde i množství dosud nepříliš známých dílčích poznatků a podnětů k zamyšlení týkajících se dané oblasti psychologie. Monografie imponuje nejen svou šíří, zevrubností a originalitou, ale -navzdory značně abstraktnímu tématu - také svou čtivostí.
Tematicky je Psychologie osobnosti autorčinou novou publikací, nejedná se však pouze o další text z řady jejích rozmanitých děl. Psychologie osobnosti z určitého hlediska představuje také práci integrující její předchozí díla. (Nutno zmínit především monografie a kapitoly prezentující poznatky z obecné psychologie, autorčinu orientaci na psychodiagnostiku a na oblast vývojové, sociální, kognitivní psychologie, ale i mnohé další práce.) Psychologie osobnosti na ně navazuje tím, že transformuje mnohé jimi publikované poznatky do zobecňující, abstrahované podoby a na této rovině je analyzuje v nových souvislostech.
Text monografie je v celkovém souhrnu koncipován standardním způsobem. Je strukturován do 13 kapitol. Po úvodní kapitole, seznamující čtenáře se základními pojmy a souhrnnými údaji o různých osobnostních pojetích je téma prezentováno nejprve z hlediska biologických dispozic, tvořících osobnostní základ (kap. 2). Na ně navazuje popis neurofyziologických funkcí, jež podstatným způsobem ovlivňují výslednou podobu mnoha osobnostních rysů (kap. 3). Jedná se zejména o temperamentové dimenze, jimž je blíže věnována následující čtvrtá kapitola. Struktura osobnostních rysů a její neznámější pojetí jsou předmětem páté kapitoly, v následující šesté kapitole jsou příslušné dimenze analyzovány také z hlediska jejich proměn v průběhu života. Sedmá kapitola prezentuje výklad psychoanalytických teorií osobnosti. Další kapitoly již postupně více směřují k osobnostním vlastnostem a schopnostem, jejichž podoba je větší měrou spoluutvářena sociálními vlivy působícími na jedince v průběhu života. Kapitoly 8, 9 a 10 jsou věnovány emočním, kognitivním a sociálním osobnostním aspektům. Zbývající kapitoly se zabývají psychologickými aspekty a charakteristikami, jež zároveň plní integrující a autoregulační funkci v osobnosti jedince: Jedná se o problematiku potřeb, motivačních vlastností a hodnot, dále o strukturu sebepojetí, jeho složky a jejich vztah k ostatním osobnostním dimenzím a o problematiku resilience při zvládání náročných životních situací (postupně v kap. 11, 12 a 13).
Text rukopisu je doplněn velkým množstvím ilustrativních grafů a schémat, jež povětšinou prezentují dosud málo známé poznatky a souvislosti, získané z českých a zahraničních výzkumných studií. Na závěr kapitol, jež tematizují jednotlivé osobnostní složky, dimenze či rysy, jsou vždy uvedeny také nejznámější a nejužívanější diagnostické metody určené kjejich měření. Tyto metody jsou zároveň vybírány s ohledem na různá pojetí, jež jsou obsažena v předchozím teoretickém výkladu.
Je zřejmé, že v rámci české odborné literatury prezentuje monografie prof. M. Vágnerové pojetí psychologie osobnosti v doposud nejaktualizovanější podobě - jako obor, který se stále živě rozvíjí. Tím se patrně nejvýrazněji liší od tematicky obdobně zaměřených textů publikovaných v posledních desetiletích.
Z recenzního posudku: Prof. PhDr. Zdeněk Helus, DrSc.
V posledních letech byla u nás vydána dvě hodnotná díla k psychologii osobnosti od renomovaných autorů - Vladimíra Smékala a Pavla Ríčana. Kniha prof. Vágnerové není jen dalším spisem v řadě. Má svůj zřetelněji vymezující důraz. Jde o důraz na shrnutí a uspořádané tlumočení velikého množství nových poznatků, které přesahují rámec té či oné z velkých koncepcí a rozvíjejí různorodá témata ze širokého spektra těžko zařaditelných pozic. Autorka tato témata eviduje, korektně tlumočí a zařazuje do organických celků. Tím vzniklo dílo, které je nejen výbornou vysokoškolskou učebnicí pro náročnější čtenáře, ale také vědeckým, přehledovým dílem mimořádné hodnoty. Jinak řečeno, jde o svébytné dílo badatelské syntézy dané oblasti. Kniha sice podává obšírné a důkladné defilé poznatků z nejrůznějších oblastí psychologie osobnosti, nezůstává ale dílem odtažitě akademickým. Bude značnou pomocí i praktikům, jmenovitě subkapitolami mířícími do oblasti diagnostiky. Tyto subkapitoly uzavírají každou ze třinácti kapitol knihy a zaslouží si specifické ocenění.
Kniha není jen náročným čtením dbalým všech zásad vědecké mluvy. Organicky zahrnuje i důležitá oživení, přesvědčivě dokládající sepjetí probíraných témat s reálnými životními situacemi. Mám na mysli četné, stručné, ale výstižně příklady brané z umělecké literatury, běžného tisku, poradenské praxe autorky i charakteristik životních situací.
Z recenzního posudku: Doc. Mgr. Pavlína Janošová, Ph.D.
